Milé vnučky. Víte, že mi lezete na nervy. Ale přesto vám předám něco ze svých zkušeností a moudrosti stáří. Týká se to pampelišek, těch zázračných květinek, které právě vystrčily svoje střapaté blonďaté hlavičky. Myslím přírodně blond, ne jako ty vaše.
Vy pořád chodíte do těch svých zdravých výživ a utrácíte tam nekřesťanské peníze za ty své superpotraviny. Ty svoje adaptogeny a kustovnici čínskou a CBD čajíčky a proteinové tyčinky, jedna pomalu za stovku, to se mi snad zdá. A přitom elixír všeho zdraví roste přímo tady v zahrádce vaší babičky. Pampeliška je ta pravá superpotravina. Třísloviny, inulin, aminokyseliny, soli draslíku, manganu, kyseliny L-askorbové, hořčiny. A všechno zdarma.
Z pampelišek si můžete vyrobit nesčíslně báječných produktů. Z květů samozřejmě med, pěkně vymáčet a pak povařit s cukrem a je z toho pochoutka i medicína na celou zimu. Anebo salát. Nasbírají se mladé lístky pampelišek, pokapou oblíbeným olejem a octem, osolí, opepří. Vypadá to jako posekaná tráva a chutná to podobně, akorát je to hořčejší. To je dobrota. To je bio. A co teprve kořen.
Milé mileniální vnučky, za nás nebyl žádný flat white, nebylo žádné kafíčko to go. To jsme pěkně po svých go za humna s rýčem nadloubat kořeny. Pak jsme je sušili v troubě, pak mleli na (ručním!!!) mlýnku. Pak jsme je ještě opražili na pánvi, a to už z toho skoro nic nezbylo, z padesáti kořenů tak sto gramů kávy. Únavou a vztekem se nám chtělo brečet, ale místo toho jsme si zalili pampeliškovou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu