Flitry a tepláky

Nejvíc jsem nosila tepláky a sportovní oblečení. Rozhodně jsem ani po několika měsících doma neměla chuť obléct se  slavnostně  a vzít si podpatky,“ charakterizuje svou volbu oblečení v uplynulém roce Adéla Šponerová. Studentka, která se zároveň pohybuje v oblasti módního marketingu, pracovala kvůli pandemii koronaviru nejčastěji z domova. A když už z vesnice za Prahou vyrážela do metropole, brala si na sebe místo obvyklého saka a džínů třeba legíny a mikinu. Stejně tak prý bylo nepředstavitelné obout si efektní, ale nepohodlné boty.

Podobně uplynulých 12 měsíců pravděpodobně prožila velká část populace, která skončila na home officu: strávila tuto dobu převážně v teplácích, pyžamech či legínách. Někdo si kvůli tomu pořizoval nové věci, někomu stačily ty, které už ve skříni měl. Většinovou preferencí se však nepochybně stalo pohodlí. Jen menší část lidí si oblečením „na ven“ pokoušela doma navodit pocit „normálna“ – a nakonec tento rituál vydržel jen málokomu. Zřejmě posledním místem, kam se lidé pracující z domova alespoň trochu „oblékali“, byly on-line porady, které znamenaly jediný „vizuální“ styk s kolegy.

Ale nešlo jen o přesun pracovního a školního dění do domácích kulis. I v důsledku pandemické stopky společenského a kulturního života zůstávala větší část „obvyklé“ garderoby nevyužitá. A úplný návrat podle…