Svědectví v karavanu

Každá doba vztyčuje nad městem své dominanty, prohlásil jeden z komunistických řečníků počátkem dubna 1981 při slavnostním otevírání Paláce kultury (viz Respekt 15/2021). Ve chvílích, kdy zaznívala tato slova, se ovšem schylovalo ve „jménu kultury“ k největšímu zátahu proti zdejším odpůrcům a kritikům tehdejšího režimu, jehož cílem bylo zastavit a exemplárně potrestat tajný dovoz exilových knih a časopisů do Československa. Dalo by se tedy parafrázovat, že kromě vztyčování svých dominant nad městy se totalitní režimy v každé době snaží deptat a zastrašovat společnost svými monstrprocesy.

Tak tomu bylo i v akci Delta, kdy se režim topil ve strachu z masového hnutí Solidarita v sousedním Polsku a Státní bezpečnost se rozhodla tvrdě udeřit na zdejší disent a přerušit jeho spojení se Západem. Součástí operace bylo umístění odposlechů v jednom z hlavních center exilové spolupráce, pařížské redakci časopisu Svědectví vydávaného Pavlem Tigridem, a zisk dobře informovaného agenta v opozičních řadách.

Ostrý start celé akce započal 27. dubna 1981. V nočních hodinách toho dne byl na hraničním přechodu do západního Německa v Dolním Dvořišti zadržen karavan s francouzskou poznávací značkou, ve kterém cestovali mladý právník Eric Gilles Thonon a studentka Françoise Anis. Díky odposlechům a avízu zmíněného agenta šli celníci a estébáci najisto: ve skrýších obytného vozu objevili hrůzostrašný…