Byl pozdní večer, první máj a všechno mělo tenkrát grády. Srdce pukalo, slavík pěl a pro lásku Vilém zabíjel. To však dávno již. Dnes Vilém brouzdá po Tinderu a pojídá toust s avokády. Doba se změnila, láska se změnila; kdo by se chtěl navěky zaslíbit po prvním rande s typkou ze seznamky? Jmenuje se Jarmila a nevypadá špatně. Vilém se ale necítí na vážný vztah. Chrám věčné lásky? Tentokrát fakt ne. Raději situationship.
Je to něco jako relationship, tedy vztah. Ale zároveň to vztah není, záleží na situaci. Je to účelové spojení dvou osob, které nechtějí být ani samy, ani ve vztahu, takže jsou tak nějak plus minus občas trochu spolu. Jako spousta lidí dnes. Jako Vilém s Jarmilou. Situationship je nezávazný. Dvojice se schází, když se jim to hodí, užívají si sexu a není nikde řečeno, že ho nemohou mít ještě jinde s někým jiným. Rodiče, přátele a budoucnost neřeší, takže se dá jen tak v pohodě koukat na seriál a popíjet bílé ze společné lahve.
Mělo by to zahnat pochybnosti, ale ony hlodají. Co vlastně bude dál? Společné vize jsou hnacím motorem každého vztahu, říkají psychologové: vyhlídka na společný byt, papouška, miminko, stáří. A bez toho to nějak dře. Pak jednoho dne potká Vilém s Jarmilou kámoše a ani ji nepředstaví. Nemůže přece říct, že je to holka, se kterou zrovna občas spí – když je na to situace. A Jarmila brečí, hluboký sten jí ňadra zdvíhá, v slzách se zrcadlí umřelé hvězdy svit. Vilém se dívá na boty a namítá, že přece nejsou spolu, a pak Jarmila začne…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu