Česko bude mít nového ministra zahraničí, jakou ale bude mít zahraniční politiku? Z vlády slyšíme, že stejnou jako dosud, stačí však otázku zpřesnit, abychom začali pochybovat. Třeba takhle: Co udělá česká zahraniční politika, pokud bude ruská armáda pokračovat ve svém postupu k ukrajinské hranici, nebo ji dokonce překročí? Co udělá dočasný šéf diplomacie Jan Hamáček, který má plnou hlavu cesty do Moskvy, kde chtěl žadonit o nákup vakcíny Sputnik V tak působivě, že si na cestu domluvil doprovod vyhlášeného slovenského sympatizanta Kremlu? A co udělá budoucí ministr zahraničí Jakub Kulhánek, o jehož schopnosti zorientovat se v dění na rusko-ukrajinské hranici a zaujmout nějakou pozici nevíme zatím nic? Bude mít snahu diplomaticky bránit Ukrajinu coby jasnou oběť ruských výbojů, jak to dosud činil jeho předchůdce Tomáš Petříček? Nebo spíš Kulhánek zaujme pozici prezidenta Miloše Zemana, který s gustem obhajuje ruskou anexi Krymu a popírá působení ruských vojáků na území separatistických enkláv na východní Ukrajině?
Zkrátka ať se na českou zahraniční politiku díváme z jakékoli strany, nedokážeme bezpečně říct, jaký postoj v nejbližších týdnech zaujme k hrozícímu konfliktu blízko našich hranic. Konfliktu, který na nás může mít zcela zásadní vliv, z hlediska hodnot bude velmi přehledný a v němž se naši nejbližší spojenci postaví na stranu Ukrajiny. Pokud tohle není rozvrat zahraniční politiky, co by potom byl?
Svěřte se do péče ČSSD
O zahraniční politice se v našem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
