Špinavá bavlna

Dost možná vám v šatníku leží kus oblečení vyrobený z bavlny pocházející z provincie Sin-ťiang na severozápadě Číny. Tamní materiál tvoří drtivou většinu (85 procent) čínské produkce zmíněné suroviny a zhruba pětinu té celosvětové, která je používána k výrobě oděvů v dalších klíčových zemích módního průmyslu, jako je Bangladéš, Kambodža nebo Vietnam. Zároveň se postupně stala symbolem útlaku ujgurské menšiny v Číně, porušování lidských práv a nucené práce. V posledních týdnech tenhle koktejl vystavil globální módní řetězce i jejich zákazníky nevyžádané morální zkoušce.

„Módní průmysl je poskvrněný nucenými pracemi Ujgurů,“ stojí v prohlášení koalice více než sedmdesátky různých lidskoprávních organizací zvané The Coalition to End Forced Labour in the Uyghur Region z loňského června, která už tehdy otevřeně vyzvala přední oděvní značky, aby se na systému využívání nucené práce při sklizni bavlny v Sin-ťiangu přestaly podílet. Kvůli sílícímu tlaku se řada z nich od používání bavlny ze Sin-ťiangu veřejně distancovala, ale v praxi je téměř nemožné zjistit, zda opravdu žádný z článků dodavatelského řetězce s tímto materiálem nepracuje.

Nejčastěji v tomto směru bývá skloňován druhý největší prodejce oděvů na světě, švédský módní řetězec H&M. Snímky rok starého prohlášení, v němž společnost vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad zprávami o nucených pracích v regionu a současně prohlásila, že nezískává plodinu z problematické provincie, začala šířit Čínská liga komunistické…