Nevěřit na věčnost

Věděli jsme, že pracujeme na něčem, co bude mít úspěch. Ale nevěděli jsme, že děláme revoluci,“ vzpomínal Lou Ottens v dokumentu Cassette: A Documentary Mixtape. A revoluce to skutečně byla: kazet, jejichž vynálezcem byl, se od té doby prodalo odhadem 100 miliard. Nadlouho byly dominantním způsobem pro přehrávání i záznam hudby – a posluchači s nimi vůbec poprvé dostali reálnou možnost, aby si vybrali, co, kdy, kde a jak budou poslouchat. A nejen to, kazety posloužily k šíření i původně „podzemních“ žánrů jako punk nebo hip hop, když díky snadnému nahrávání na mikrofon i kopírování umožnily jejich šíření. A nebyl to jediný přelomový vynález muže, který zemřel 6. března ve věku 94 let.

Ottens v roce 1952 nastoupil do společnosti Philips, od roku 1960 tu řídil vývojové oddělení. Ke vzniku kazety ho vedl vztek nad nešikovnými přenosnými kotoučovými magnetofony, kterým se tehdy věnoval. Dal si za úkol vyrobit něco praktičtějšího a výsledkem bylo zjednodušení a zmenšení celé technologie a ukrytí cívek a pásku do plastové krabičky, která se vejde do kapsy. A to doslova: jako vzor Ottens v době vývoje nosil v kapse dřevěný model. Výsledek představil Philips v Berlíně v roce 1963 pod heslem „menší než krabička cigaret“. Aby se pojistil, spojil se s japonskou společností Sony: ta začala kazety používat a záhy se z nich stala celosvětová norma.

Následující roky Ottens pracoval na zdokonalování kazety a dalšího příslušenství (a o to víc ho prý mrzelo, že Sony, a nikoli…