A co teď, Jörgu?

Naprostý skandál. Chtějí nás zničit…“ Přední figury německé strany Alternativa pro Německo (AfD) minulý týden nešetřily ostrými slovy. Tep jim zvedlo rozhodnutí německé kontrarozvědky klasifikovat je jako „podezřelé z extremismu“, díky čemuž by mohly tajné služby začít činnost AfD monitorovat. Navzdory rozhořčeným reakcím nejde o žádné zásadní překvapení. Zprávy, že se k tomuto kroku kontrarozvědka chystá, se objevovaly delší dobu. Přesto jde v historii strany i německé poválečné politiky o důležitý milník. AfD je největší opoziční stranou, po vládnoucích CDU a SPD má v parlamentu třetí největší počet poslanců. „Je to kvalitativní zlom. Pro část voličů je takový cejch nepřijatelný,“ komentuje situaci kolem AfD Vladimír Handl, odborník na Německo z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy, jak je v Německu kontrarozvědka nazývána, se ke svému rozhodnutí odmítl oficiálně vyjádřit. AfD totiž k soudu podala několik souvisejících žalob, které doposud nejsou rozhodnuté. Podle deníku Süddeutsche Zeitung ve středu o rozhodnutí kontrarozvědky informoval její šéf všech šestnáct spolkových zemí. Čtyři z nich AfD podezřívaly z „podpory extremismu“ již v minulých letech, nynější krok kontrarozvědky má však celostátní rozměr. Tajné služby mohou na jeho základě nasadit odposlechy telefonů nebo zapojit informátory. Kvůli blížícím se volbám se ale kontrarozvědka zavázala, že se bude držet stranou politiků, kteří sedí v parlamentu nebo do něj…