Tři lekce z Airbnb

Stoupnout si ve dvě ráno na balkon v prvním patře a strefovat se prázdnými lahvemi do barevných popelnic na dvoře není zábava, pro kterou by měl Petr Městecký pochopení. „No, co bych dělal – vstal jsem, šel jsem je seřvat, oni za chvíli zalezli a byl klid.“

Svůj úspěch si tehdy vysvětlil tím, že mladí turisté už v pití dosáhli meze, kdy alkohol přestává konzumenty povzbuzovat, a naopak je začíná umrtvovat.

Jiné konflikty s dočasnými obyvateli sousedních bytů ale takový úspěch neslavily. Ať už šlo o rozkopnutý výtah, rozbité vchodové dveře nebo pozvracenou chodbu. Jde o velmi stručný výběr z historie činžáku za rohem od pražského hlavního nádraží během několika posledních let. „Přežiju pozvracené dveře od souseda alkoholika, když je to pořád ten samý. U lidí, co se mění každé tři dny, vám ale dochází síla,“ shrnuje Městecký svůj vztek na situaci v domě, kde žije 20 let.

Deset z 38 bytů, které v pětipatrovém činžáku jsou, jejich majitelé pronajímají turistům přes webové platformy typu Airbnb, jejichž rozmach začíná atraktivní města trápit. Na jedné straně je tu rekordní příliv turistů a ekonomické plusy, jako třeba ten, že z dobře umístěného bytu může jeho majitel rázem vytěžit podstatně více než dřív. Na straně druhé jsou ale známá negativa – vylidňování center, růst nájmů a bezvýchodná situace pro starousedlíky, kterým se za zdí nebo na terase přes ulici točí skupiny hlučných návštěvníků putujících do Prahy za divokou zábavou.

Pražští radní si minulý týden odhlasovali, že s negativy je načase něco podniknout. Důvodem jsou stížnosti Pražanů, kteří se začínají organizovat a domáhat větší obrany, ale nově i vzrůstající bytová nouze a obava, že kvůli výdělku nebo těžkému soužití mohou jednou na Airbnb nebo Booking.com skončit celé ulice nebo čtvrti. O možnosti regulace se začínají zajímat i poslanci a politici z jiných měst, třeba z Českého Krumlova. Pro inspiraci, jak Airbnb zkrotit, není třeba chodit daleko.

Nezcizit účel

Princip regulace Airbnb v Mnichově a dalších německých velkoměstech pochopí zdatní němčináři už z názvu samotného předpisu – Zweckentfremdungssatzung. První část krkolomného slova – „zweck“ – znamená účel, prostřední „entfremdung“ lze volně přeložit jako zcizení nebo zneužití. Závěrečné „satzung“ je obecné slovíčko pro úřední předpis.

V Mnichově taková norma proti „zcizení účelu bytu“ platí už od roku 1972. Tedy už od doby, kdy američtí zakladatelé Airbnb – firmy staré teprve 11 let – nebyli ani na světě. „Nevím, co se tehdy dělo. Možná už tehdy byl nedostatek bytů, anebo to souvisí s tím, že v tom roce byla ve městě olympiáda,“ uvažuje nad motivem vzniku vyhlášky Sebastian Huss z bytového odboru mnichovské radnice.

Podrobnosti o obsahu a fungování normy už ale Huss ovládá velmi dobře. Podstatou je zákaz, aby prostory určené k bydlení sloužily k něčemu jinému. Staré ustanovení lze napasovat i na nový fenomén krátkodobých turistických pronájmů. „Celý byt můžete přes Airbnb pronajímat maximálně osm týdnů v roce. Buď v kuse, anebo po kratších úsecích v průběhu roku. Delší pronájem je ilegální,“ vysvětluje Huss. Volně lze na Airbnb nabídnout třeba jeden pokoj v bytě, kde dál majitel bydlí. Jak ale radnice dokáže přijít na to, že někdo možnost nezneužívá a nepronajímá celý byt, zatímco nenápadně žije někde na bavorském venkově? „Posíláme kolegy do terénu. Zazvoní u dveří, zeptají se turistů a zjištění se pak porovná s daty na webu nebo s počtem recenzí,“ přibližuje Huss. Terénní tým má deset členů, z toho čtyři jsou v ulicích většinu času.

Háček je v tom, že Mnichov podobně jako jiná města marně z Airbnb doluje data o tom, kde a kdy se jaký byt pronajímá. Město dalo firmu kvůli tomu k soudu, který vyhrálo, ale firma se odvolala. Základem pátrání jsou proto tipy od sousedů, pro které má radnice anonymní webovou schránku. Objevily se sice výhrady, že udávání do slušné společnosti nepatří, převažující pohled však podle Husse je, že jde naopak o příkladné ctění zákona a o společnou věc ve prospěch města. Tento apel radnice propaguje i přes Facebook a přes rozhovory v médiích, s důrazem na to, že jde o pomoc úřadům v jejich snaze zabránit dalšímu růstu nájmů, které jsou už teď v Mnichově jedny z nejvyšších v Německu. „Vlastníci i nájemníci vědí, že je to zakázané,“ shrnuje úředník naladění města ohledně trvalého pronajímání celých bytů turistům.