Česká republika zažívá neklid kolem nově zvoleného ombudsmana. Poté co většina poslanců vybrala do funkce veřejného ochránce práv prezidentského kandidáta Stanislava Křečka (81), rozhodlo se občanské sdružení Milion chvilek pro demokracii uspořádat 1. března v Praze na výraz nesouhlasu demonstraci. Podle spolku si totiž Křečka jeho volitelé – delegáti ANO, komunistů, SPD a část sociální demokracie – vybrali proto, aby „rozložil důležitou demokratickou instituci“. Jak snadno ale může nový šéf obrátit směřování dvacet let existujícího úřadu?
Žádné radikální změny
Veřejný ochránce práv je v Česku institucí, na kterou se občané především obracejí se stížnostmi za situace, kdy se dostanou do konfliktu s úřady. V jeho čele proto doposud stály osobnosti, jejichž veřejná stopa poukazovala na to, že budou i v citlivých sporech schopni odvážně vystupovat proti státu.
Kromě vyřizování podnětů občanů, kterých ročně do brněnského sídla ombudsmana dorazí zhruba osm tisíc, posílil za právě odcházející ochránkyně práv Anny Šabatové ještě jeden rozměr úřadu: jeho představitelé se snažili sami aktivně rozpoznávat problematická místa tuzemského systému, v nichž stát působí újmu svým občanům nebo nedostatečně hájí jejich práva. Ombudsmanka a její lidé činili tato odhalení na základě vlastních výzkumů zaměřených třeba na práva lidí žijících v domovech pro osoby se zdravotním postižením či analýzu soudních případů týkajících se nenávistných projevů na internetu. Úřad tak bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
