Není pochyb o tom, že se za zkratkou CDU skrývá vůbec nejúspěšnější politická strana poválečné Evropy. Padesát z posledních sedmdesáti let pocházel německý kancléř, respektive kancléřka, právě z řad Křesťanskodemokratické unie. CDU, to je definice politického středu, schopnosti oslovit všechny vrstvy společnosti a najít mezi nimi možná nudný, ale veskrze funkční kompromis. Bývá silná ve městech i na venkově, mezi střední vrstvou i mezi dělníky.
Jenže staré politické jistoty přestávají platit i v Německu a garant tamní pověstné stability se propadá do velkých problémů, které vzhledem k významu CDU sleduje celá Evropa.
Střed se posunul
Annegret Kramp-Karrenbauer, která teprve v prosinci 2018 nahradila v čele CDU po osmnácti letech Angelu Merkel, minulé pondělí překvapivě oznámila svůj odchod. Nechce být předsedkyní ani kandidátkou na kancléřku v příštích volbách chystaných na podzim 2021. Hladké předání moci své vybrané nástupkyni se tedy Angele Merkel nepodaří a vůbec teď není jisté, co po rezignaci AKK (jak je jméno současné předsedkyně zkracováno v tisku) bude následovat. Jak řekl v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) bavorský zemský premiér a předseda tamní sesterské strany CSU Markus Söder: „Hrozí nebezpečí, že se CDU vydá na podobnou cestu jako jiné křesťanskodemokratické strany v Evropě.“ Tedy na cestu setrvalého úpadku, slábnutí kdysi tvůrčích stran.
Toto politické zemětřesení přitom uvedly do chodu události ve dvoumilionové,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
