Ani o korunu méně

Lídry států Evropské unie čeká tento týden mimořádný summit k příštímu unijnímu rozpočtu. Zdánlivě nudné účetní kolonky v sobě skrývají boj, kolik evropských miliard a do čeho přesně bude Unie v následujících sedmi letech investovat. Ačkoli celkové výdaje společné kasy představují jen okolo jednoho procenta hrubého domácího produktu všech států sedmadvacítky, zejména pro chudší země jsou dotace z Bruselu důležitou položkou, s níž instituce a regiony počítají ve svých plánech. V Česku tvoří evropské dotace přibližně 40 procent všech veřejných investic a v minulosti přispívaly k růstu tuzemského hrubého domácího produktu zhruba jedním procentním bodem ročně. Tento týden by mělo být jasnější, do jaké míry to bude platit i nadále.

Evropská komise navrhla základní linie rozpočtu pro období 2021–2027 už před dvěma lety, členské státy se ale zatím nedohodly na celkových výdajích. Komise počítá s číslem odpovídajícím 1,11 procenta celkového HDP Unie a Evropský parlament žádá 1,24 procenta, aby EU byla podle něj schopná dostát svým ambicím. Státy, které do rozpočtu nejvíce platí a do značné míry debatu rozhodnou – Německo, Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a další –, chtějí, aby výdaje nepřesáhly čisté jedno procento HDP Unie. Rozdíly vypadají nepodstatně, v praxi však dosahují stovek miliard eur. Předseda Evropské rady Charles Michel přišel s kompromisním návrhem na zastropování celkových výdajů na 1,074 procenta HDP Unie – a právě o něm se povede debata.

Podle této varianty by…