Zpátky k plynu

Státy Evropské unie se na posledním prosincovém summitu zavázaly rychleji snižovat emise vypouštěné do ovzduší, aby EU skutečně dosáhla dříve schválené uhlíkové neutrality v půlce století. Členské státy by tak konkrétně měly do deseti let omezit emise CO₂ v průměru o 55 procent oproti stavu v roce 1990; dosud platila dohoda na 40 procentech. Souhlasily i Polsko, Česko a další státy, jejichž ekonomiky teď běží na spalování uhlí a jejich vlády byly vůči klimatickým cílům EU kritické. Zejména Poláci a Češi ale výměnou za svůj souhlas požadovali, aby ostatní země uznaly v oficiálním komuniké ze schůzky plyn jako „přechodovou technologii“.

Nejde o akademickou hru se slovíčky, ale o zásadní věc. Uznání plynu znamená, že by Česku, Polsku a dalším zemím měla přerod na ekologičtější provoz zafinancovat z velké části Evropa.

Boj o taxonomii

České vlády dlouhodobě tvrdí, že podstatnější redukce emisí CO₂ po vyřazení uhlí není tato republika zatím schopná bez použití zemního plynu. Podobně to na summitu popisovali i Poláci či Rumuni a mimo summit, kde jim kvůli postavení předsednické země EU náležela role neutrálních hledačů kompromisu, také Němci. Německo se rozhodlo odpojit svoje jaderné elektrárny v roce 2022, následně odejít od uhlí a mezidobí, než dodávku tepla a světla plně obstarají obnovitelné zdroje, zaplnit plynem.

Při spalování zemního plynu sice vzniká o polovinu méně emisí než při pálení uhlí, pořád se ale jedná o fosilní zdroj energie, jehož užívání…