0:00
0:00
Agenda26. 1. 20208 minut

Nebyl to jen e-shop

Digitální dálniční známky měly umět špiclovat, kdo kdy kudy jezdí

Šedesát programátorů místo čtyř set milionů. (Tomáš Vondráček na hackathonu)
Autor: Milan Jaroš

Předražená zakázka na elektronické dálniční známky, kvůli které minulý týden padl ministr dopravy Vladimír Kremlík, má kromě vysokých nákladů a podezřele neprůhledné organizace ještě jednu problematickou rovinu. Vedle dnes už legendárního e-shopu za 401 milionů měl nový systém nejspíš umět také ukládat data o tom, kdo, kdy a kudy projíždí – tak aby bezpečnostní složky státu měly v případě potřeby k této evidenci průjezdů přístup. Vyplývá to z informací, které má Respekt o zakázce k dispozici.

O sbírání a ukládání dat o průjezdech nikdy nebyla v této souvislosti řeč. Z dostupných informací lze dovodit, že šlo o tajnou funkci, o které se neměl nikdo dozvědět. Fakt, že systém takové tajné funkce měl mít, už aktéři případu potvrdili – nikdo ale nechce komentovat, o co přesně šlo. Pokud to tak zůstane, nelze vyloučit, že sběr dat o pohybu aut bude i v novém systému, který se začíná místo dnes už zrušené zakázky připravovat a od příštího roku má běžet.

↓ INZERCE

Rušíme to

Základní věci o sporné zakázce jsou už více než týden známé. Šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica na začátku ledna podepsal s firmou Asseco smlouvu, podle níž tato firma měla nový systém vyvinout a čtyři roky spravovat. Cenu fond dohodl na 401 milionů korun. Smlouva vzešla z uzavřeného výběrového řízení, kam fond přizval jen vybrané firmy, nešlo tedy o klasickou otevřenou soutěž.

Fond o smlouvě informoval předminulý týden a velmi rychle se dostal na sociálních sítích pod palbu softwarových odborníků, kteří se začali podivovat jednak nad vysokou cenou, ale také nad zbytečně velkým rozsahem zakázky. Brzy se ukázalo, že to, co stát potřeboval, šlo zadat podstatně jednodušeji a levněji. Průlom nastal ve chvíli, kdy jeden z kritiků zakázky – spolumajitel pražské programátorské firmy Actum Tomáš Vondráček – zorganizoval dobrovolnický „hackathon“, aby státu demonstroval, že požadovaný systém lze vyrobit za víkend.

Z Vondráčkovy výzvy se na sociálních sítích i v médiích rychle stala virální zpráva. Zaznamenal ji i tým premiéra Andreje Babiše, který tváří v tvář eskalující kauze Vondráčka pozval na Úřad vlády, dal mu v kritice za pravdu a Kremlíka vyzval, aby zakázku vypověděl. Ministr namítal, že kontrakt zrušit nelze, a premiér ho poté odvolal. Firma Asseco, která je v IT službách pro stát velkým hráčem, pak od smlouvy odstoupila sama. Řízením ministerstva dopravy Babiš pověřil ministra průmyslu Karla Havlíčka, systém se bude vyvíjet znovu.

Kremlíka Babiš původně udržoval v naději, že by mohl na ministerstvu dopravy zůstat jako náměstek. V pátek to ale vyloučil a zpět vzal i úvahy o trvalém sloučení rezortů průmyslu a dopravy pod jednoho ministra. Havlíček má oba úřady řídit jen dočasně do voleb 2021.

Nemají kompetence

Politici nový systém zaváděli s tím, že cílem je zvýšení komfortu pro řidiče. I když se mluví o elektronických dálničních známkách, jde jen o slovní obrat, ve skutečnosti už žádné známky existovat nebudou. Princip změny – pokud ji stát dotáhne do konce – je v tom, že dálniční poplatek půjde uhradit on-line a že místo nalepování papírového kuponu na čelní sklo bude platba v erárních databázích svázána s espézetkou auta. Dnes už zrušená zakázka počítala s tím, že vedle e-shopu pro zaplacení by systém také vedl evidenci, které espézetky mají zaplaceno. Do ní by mohly při kontrole nahlížet policejní hlídky. Neplatiče však měly odhalovat také kamery na dnešních mýtných branách – ty by uměly espézetku načíst a systém by už porovnal, zda má dané auto zaplaceno, nebo ne.

Lidé se zkušeností s tvorbou takových počítačových systémů si rychle spočítali, že něco podobného lze dát dohromady mnohem levněji než za 401 milionů. Jiří Hlavenka, investor v oblasti IT a jeden z vlivných facebookových diskutérů na tomto poli, upozornil po zveřejnění částky na to, že sám měl podíl v jedné z největších firem na výrobu e-shopů – naprogramovala a spravovala jich kolem tří tisíc, ale její tržby za veškerou tuto práci se ani neblížily tomu, co chtěl zaplatit stát za e-shop s jednou položkou. „Těžko říct, jaké tady byly motivy a jestli šlo o úplatky, nebo neznalost. Ale obecně pořád platí, že stát zkrátka nemá kompetence na to, aby takovou zakázku inteligentně zadal,“ myslí si Hlavenka.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc