Dopis z Říma

Krátce po třetí hodině přijíždí několik policejních aut. Policisté žlutými páskami oblepují vjezdy, vedlejší ulice i parkovací plochy. Rozestavují zátarasy, za kterými se řadí desítky černě oděných členů ochranky. Kolem páté už stojí policejní auta s rozsvícenými majáky na každém druhém rohu směrem z centra, policisté postávají v pohotovosti podél silnic a komplikují nám, kdo bydlíme poblíž, život. Třída Gladiátorů je znovu uzavřená, uvědomuju si, že včera večer přišel e-mail ze školy, který upozorňoval na odkloněnou dopravu. Dnes večer se totiž odehraje na Stadio Olimpico naprosto zásadní fotbalové utkání. Stejně jako minulý týden. A jako příští. Zásadní fotbalová utkání se konají na tomto stadionu pro osmdesát tisíc diváků od září do května.

Natěšení fanoušci se zastavují u stánků, které vyrostly jako houby po dešti na nábřeží Tibery a na mostě Ponte della Musica. Prodává se v nich jídlo a zboží v barvách fotbalových klubů. Spěchají, čekají je čtyři bezpečnostní prohlídky. Stadio Olimpico je domovským stadionem dvou místních fotbalových týmů, SS Lazio a AS Roma a v zemi, kde nejčtenějšími novinami je sportovní deník La Gazetta dello Sport, je fotbal, jak známo, vážnou věcí. Zápasy jsou událostí národního významu a Italové je s vášní jim vlastní prožívají. Fotbalu přizpůsobují rodinné dovolené a zbylé dny, kdy se fotbal nehraje, důkladně rozebírají minulé zápasy.

Za pravý římský klub je považován AS Roma, ve žluto-rudých dresech s vlčicí ve znaku. Jejich tklivou hymnu…