V Respektu 41/2020 jsme přinesli debatu amerických vysokoškoláků o tom, jak vnímají současnou americkou politiku a prezidentské volby. S jednou z oslovených studentek, Mary Alice Taylor, jsme hovořili znovu, tentokrát o tom, jak prožívala povolební dny.
Koho a jak jste volila?
Svůj hlas jsem odevzdala dopředu poštou. Volila jsem Joea Bidena, žiju ale v Idahu, což je velmi „rudý“ (tzn. republikánský – pozn. red.) stát, takže jsem věděla, že všechny naše volitele získá Trump.
Jaké to bylo čekat takhle dlouho na výsledky? Sledovala jste sčítání?
Velmi pozorně, bylo to pořád tak těsné! Každou chvíli jsem na internetu načítala stránky s výsledky, jestli něco nepřibylo. Teď jsem zase nervózní z toho, zda budou Trump a lidé kolem něj ochotní akceptovat porážku.
Překvapila vás rekordně vysoká volební účast? A jak těsné to bylo v rozhodujících státech?
Jsem ráda, kolik lidí přišlo. Myslím, že díky důrazu na korespondenční a dřívější hlasování se mohlo zapojit mnohem víc lidí. Doufala jsem, že výsledek bude méně nerozhodný, ale nejsem překvapená, že to v přepočtu na volitele je tak těsné. Jsme hodně rozdělení. Ještě jsem nezažila moc voleb, ale tyhle mi přišly jako nejintenzivnější, co se týče podpory vašeho kandidáta nebo odporu proti tomu druhému. Zdálo se mi to ještě o dost vypjatější než před čtyřmi lety.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
