Dopisy

Návrat ke strojům

Respekt 40/2020

S velkým zájmem jsem si přečetl text, který představil projekt Textile Mountain absolventek UMPRUM Lenky Vackové a Barbory Procházkové.

Jsem velmi rád, že věnujete pozornost designu „ekologickému a alternativnímu“, tedy tématu sociální odpovědnosti designérů, které mnohá další média podceňují.

Jsem upřímným sympatizantem projektu Lenky Vackové a Barbory Procházkové a tím spíše mě mrzí, že jsem ve vašem článku nenašel poměrně důležité informace. Jejich projekty totiž nevznikly jako ryze soukromá iniciativa, nýbrž byly dost podstatným způsobem podpořeny z veřejných prostředků. Vysoká škola uměleckoprůmyslová udělila Lence Vackové již v roce 2017 menší studentský grant a pak rozjezd jejího projektu Textile Mountain podporovala po dobu jednoho roku polovičním pracovním úvazkem v rámci postmagisterského programu.

Stejně tak obdržela studentský grant a poloviční pracovní úvazek v rámci tohoto programu Barbora Procházková. Podporován byl právě Project Sapience, který je zmíněn v článku. Součástí projektu byla i spolupráce s Textile Mountain.

„Bez finanční podpory UMPRUM, ale i podpory ve smyslu zázemí, by šlo vše o mnoho hůře. Proto jsem škole velmi zavázána a nesmírně si všeho vážím,“ napsala nám Lenka Vacková v hodnocení grantu. V článku Respektu však jakákoli zmínka o podílu UMPRUM na těchto iniciativách chybí. Jistě chápete moje roztrpčení i snahu poskytnout vašim čtenářům úplnější informaci. Podpora talentů je klíčovou úlohou vysokých škol a veřejnost by se měla dozvědět, jak toto poslání naplňujeme.

Jindřich Vybíral, rektor UMPRUM

Bůh nemá rád jen heteráky

Respekt 44/2020

Nejen Respekt, ale i další světová média přišla s tvrzením, že papež František mění učení katolické církve o homosexuálních párech a schvaluje registrované partnerství. Nic takového se ovšem nestalo (jak potvrzují také mnohá média), došlo jen k nepřesnému překladu papežových slov ze španělštiny a neznalosti kontextu. Stalo se tak po uvedení dokumentu Francesco režiséra Jevgenije Afinejevského (mimochodem homosexuálního aktivisty), který ve snímku použil materiál záměrně vypuštěný při autorizaci jednoho z papežových televizních rozhovorů. Tato pasáž zní: „Homosexuálové mají právo být v rodině. Jsou Božími dětmi a mají právo na rodinu. Nikdo nesmí být vylučován (…) to, co musíme vytvořit, je zákon o občanském soužití (šp. convivencia civil). Takto by homosexuálové mohli požívat zákonné krytí. Normy tohoto typu jsem hájil.“ Papež zde připomíná dobu, kdy byl biskupem v Argentině a děti homosexuálně orientované byly často ze strany rodiny stigmatizovány. Bergoglio se je snažil integrovat do církevního společenství, stejně jako do občanské společnosti a navrhoval, aby se pro homosexuálně orientované osoby schválil zákon o občanském soužití (convivencia civil). Ne civilní svazek (union civil) rovnající se registrovanému partnerství. Papež vždy jednoznačně hájí osoby s homosexuální orientací (jsou Bohem milovány stejně jako každý jiný člověk), ale stejně tak vždy odmítal pokusy o civilní svazky homosexuálů a v duchu učení církve odsuzoval homosexuální praktiky. Nic víc, nic míň.

Renata Zafková

Co s Bílou horou

Respekt 45/2020

V článku zmíněná mohyla nebyla „poskládána kdysi skauty“, nýbrž Sokolskou župou Podbělohorskou roku 1920. Nicméně článek mě ponoukl k výletu na Bílou horu. Jako zajímavost jsem zjistil, že v areálu poutního kostela Panny Marie Vítězné byly po téměř čtyřech stech letech v listopadu 1999 pohřbeny ostatky 42 vojáků padlých v bělohorské bitvě (do té doby uložených v archivu Vojenského historického ústavu). Hrob byl v roce 2016 upraven do kruhu „s proměňujícím se povrchem udusané země, evokujícím kdysi zdupané místo tragických událostí“.

Jiří Novák

Oprava

V textu V ráji úředního „ne“ v Respektu č. 44/2020 jsme uvedli, že ministerstvo vnitra poslalo novelu zákona do sněmovny, to ji však poslalo k mezirezortním připomínkám. Za chybu se omlouváme.