Plán pro řešení hromadného neštěstí (mass casualty) se spustí ve skokově zahlceném systému poskytování zdravotní péče v daném místě. Je to moment, kdy končí diskuse. Na scénu vstupuje jediná osoba s absolutistickou kompetencí rozhodovat. Ostatní se ujmou dopředu nacvičených rolí a stroj se bez emocí rozjede. Tiše, přesně a věcně. Cílem je zvládnout co nejlépe a co nejvíce pacientů v co nejkratším čase. Stabilizovat je a připravit na další fázi, kdy už zahlcení systému povolí a začne se vracet k normálu. Autokracie lídra je pouze momentální. Končí v době, kdy se incident zpětně do detailu prověřuje. Celý tým se učí z chyb, aby byl příští zásah lepší. Ale teprve až v rámci debrífinku mohou povstat konstruktivně kritické hlasy.
Věřím, že těm z vás, kteří máte v dobrém slova smyslu bujnou fantazii, nyní naskočily paralely. Já se ve svém sloupku tentokrát prostě nemohu nevyjádřit i k prevenci koronavirové rány. Ne proto, abych se zařadil mezi další hlasy. Raději bych spíše apeloval na jejich utišení a společné přiložení ruky k dílu. Myslím, že pro to teď právě nastal nevyšší čas. Můžeme si vybrat. Budeme ještě aspoň trochu preventivní, ale to musí všichni společně a táhnout za jeden konec. Anebo budeme řešit až následky, kdy těch konců a provazů bude více. Vždycky máme volbu. Měl bych jednoduchý plán. Přetíženým ARO/JIP intenzivistům přispěchají na pomoc nejprve lékaři dalších specializací. Chirurg na home officu je vážně kravina. Pak studenti medicíny, kterým budeme…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
