Premiér Andrej Babiš minulý týden překvapivě prohlásil, že „nemá problém“ s rychlejším snižováním emisí skleníkových plynů, konkrétně o 55 procent oproti roku 1990, jak to v září navrhla Evropská komise. Dosud přitom tento cíl odmítal jako „absolutně nereálný“, teď ale řekl, že se k němu „principiálně hlásíme, pokud to bude v průměru za celou EU“.
V čem spočívá ta změna? Jak se HN svěřily vládní zdroje, v tom, že premiér si až nyní přečetl podklady a zjistil, že cílové číslo se počítá pro celou Unii, nikoli jako meta pro každou zemi zvlášť. Takhle to přitom stálo od začátku; Brusel vždycky navrhoval údaj za celý blok, což umožní uhelným státům jako Česko vyměnit nižší redukci s „čistějšími“ členskými zeměmi. Jen Andrej Babiš to zjistil až teď.
S podklady jsou čeští politici často na štíru. Diplomaté vždycky znervózněli, když si bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek „sundal brýle, protože to znamenalo, že přestal číst podklady“ a vydal se na cestu svými myšlenkami. Jeho předchůdci Karlu Schwarzenbergovi se zase všechno muselo připravit na jednu stránku, protože „nesnášel dlouhé podklady“.
Schopnost orientace v podkladech je pro politiky rozhodující výhoda a na významu nabyla zejména teď, v covidové době, kdy se všechno, co se děje, mnohem častěji dozvídají čtením psaného slova. Už je nikdo nezorientuje cestou na schůzku, nezjistí podstatné elementy při nezávazném hovoru v kuloárech.
Svět se propojuje, nově i pandemií, a společných témat k řešení, a tedy i…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu