Nesplněný slib

Na pětatřicet vteřin se krajina rozvlnila a vzduchem znělo dunění. Když odeznělo, tak všude zůstala spoušť. V sutinách leželo kolem čtvrt milionu mrtvých, v některých městech spadlo 90 procent domů, více než dva miliony lidí přišly o střechu nad hlavou. Byla zničena i hlavní katolická katedrála a prezidentský palác, vláda musela další týden zasedat na plastových stoličkách ve stínu mangovníku poblíž mezinárodního letiště.

Zemětřesení, které v lednu před deseti lety zasáhlo karibské Haiti, bylo jednou z nejhorších přírodních katastrof v dějinách. Současně probudilo nebývalou touhu pomáhat. Dárci z řad států, nadnárodních organizací a nevládních sdružení přislíbili přes třináct miliard dolarů a přední američtí politici ohlásili, že Haiti bude díky pomoci lepší než kdy dříve. Tento slib zůstal nesplněn.

Uspěla humanitární pomoc v prvotní nouzi, na kterou směřovaly asi tři miliardy dolarů. Byly odklizeny sutiny, lékařská péče zachránila tisíce životů, potravinová pomoc zabránila hladu. Většina dlouhodobějších plánů ale dopadla špatně.

K prioritám Billa Clintona, zvláštního vyslance OSN pro Haiti, patřila průmyslová zóna, která měla přilákat zahraniční investory, a nový přístav, z nějž mělo dle plánů proudit levné zboží na americký trh. Ovšem investoři neměli zájem vložit kapitál do tak nestabilní země. Po letech  se ukázalo, že přístav, do jehož výstavby vložil USAID – americká agentura pro zahraniční civilní pomoc – desítky milionů, neodpovídá skutečným potřebám a…