Kuberův princip

Předseda Senátu Jaroslav Kubera nevypadá jako politik, kterého by ještě mohlo něco překvapit. V nejvyšších patrech politiky se pohybuje dvě dekády, loni to dotáhl na post druhého nejvyššího ústavního činitele a – jak sám říká – má za sebou leccos. Nedávno ale zažil něco, co nečekal. Když na svém domácím hřišti v severočeských Teplicích oslavoval ve veřejném stanu s místními občany konec roku, většina prý při potřásání rukou stáčela řeč na jediné téma. „Říkali, ať jedu. Zaujalo mě to,“ naráží Kubera na své rozhodnutí navštívit letos Tchaj-wan. Způsobilo však konflikt mezi ním a prezidentem Milošem Zemanem, premiérem Andrejem Babišem a předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem. Jmenovaní ho odsoudili, že zásadně poškozuje vztahy Česka s pevninskou Čínou, která Tchaj-wan považuje za podřízenou provincii. Ostrovní návštěva, jejíž detaily se rýsují, má proběhnout v únoru. A už teď je jasné, že se o ní bude hodně mluvit.

Nevidím důvod

Jaroslav Kubera se nikdy neprofiloval jako expert na zahraniční politiku. Roky fungoval jako glosátor domácího dění, liboval si v kontroverzních výrocích, a ještě větší potěšení následně zažíval, když se díky nim probojoval do médií. Teď je v nich znovu, poprvé ale díky zahraničněpolitické agendě. Čína nese jeho cestu na Tchaj-wan s nelibostí, opakovaně si na ni stěžoval českému velvyslanci v Číně Peking. Zástupce čínského ministerstva zahraničí Wang Lu-tchung v listopadu, jak zjistil Respekt, kvůli tomu dokonce přijel do Česka a…