Sci-fi jako těžká rovnice

Nejzrádnější možnou reklamou na knihu Kulový blesk je to, že se jedná o prolog k úspěšné trilogii Vzpomínka na Zemi. Tuhle ambici ovšem kniha z raného období čínského spisovatele sci-fi a dnes globální hvězdy Liou Cch’-sina nemůže naplnit. Zatímco zmíněná sága sršela nápady, kontakt s mimozemšťany se odehrával na pozadí kulturní revoluce, skákalo se mezi stoletími i civilizacemi, řešily se intergalaktické konflikty a přepínalo se mezi paralelními realitami, Kulový blesk je mnohem střídmější, i když tu věda chce poručit větru a dešti a chvílemi se čte spíš jako teoretický článek.

Hlavním hrdinou je vědec Čchen: zasvětil život výzkumu kulových blesků, protože v den čtrnáctých narozenin musel sledovat, jak tento úkaz uškvařil jeho rodiče. Děsivý i fascinující zážitek žene Čchena na osamělou akademickou dráhu, aby se postavil svému největšímu strachu; a kniha tak shrnuje i obdiv a nebezpečí, jež takovou pohlcující obsesi provázejí. „Ostatní to mohli jen těžko pochopit, ale zkuste si představit námořníka, který by vydržel celý život nespatřit moře? Horolezce, který by za celý život neuviděl zasněžený vrcholek?“ přemítá Čchen, jehož cesta vede z čínské akademie věd přes utajované Centrum pro vývoj novokoncepčních zbraní a tajnou základnu na Sibiři až k soumraku civilizace. V knize, nad níž visí atmosféra studené války a atomové hrozby, se totiž střetnou dva principy: Čchen touží přírodní jev pochopit, jeho kolegyně, inženýrka-vojačka, z něj plánuje…