Kdyby nepřijel, všichni by zemřeli

Když se před Walterem Benjaminem otevřel výhled na španělskou pobřežní vesnici Portbou, myslel si, že má vyhráno. V tu chvíli ještě netušil, že za patnáct hodin bude mrtvý. Benjamin, jeden z nejpronikavějších moderních filozofů, nakonec neměl štěstí. Mnoho dalších umělců, vědců a intelektuálů ale ano. Před utrpením a smrtí v rukou vítězících nacistů unikli pomocí sítě vybudované jedním člověkem, dvaatřicetiletým americkým novinářem Varianem Fryem. Jeho akce, od níž letos uplyne osmdesát let, je považována za největší a dosud nepřekonanou záchrannou operaci v dějinách evropské kultury. Přestože měla i výraznou českou stopu, dosud se o ní moc neví.

Svět se hroutí

Cesta z francouzské strany hranice do španělské rybářské vesnice Portbou vede po nové asfaltce a tam, kde kdysi úřadovali celníci, dnes návštěvník narazí jen na opuštěné posprejované budovy se zamřížovanými okny – průjezd je volný. Stejná cesta, na jejíž jedné straně se klenou vrcholky Pyrenejí a na druhé se rozlévá Středozemní moře, zde byla i na počátku čtyřicátých let, kdy se tu ocitl Walter Benjamin. Vydat se po ní však pro něj bylo nemyslitelné, i když měl v náprsní kapse dokument patřící tenkrát k nejcennějším – platné americké vízum.

V tu dobu byl totiž už sedm let na útěku před nacisty, pro něž byl kvůli svému židovskému původu a kritice…