0:00
0:00
24. 5. 20205 minut

Sami v nefér světě

Plán evropské záchrany z krize nelze měřit podle dotací pro Agrofert

Když v polovině března přistála nedaleko Říma ruská vojenská letadla a noviny psaly, že Vladimir Putin posílá Itálii lékařskou pomoc pro boj s koronavirem, nezažívala Evropská unie svůj nejzářnější okamžik. Mluvilo se o neschopnosti spolupráce mezi členskými státy, zklamání, zbytečnosti celého spolku a jeho možném rozpadu. Oponenti namítali, že sedmadvacítka se řídí pravidly, podle nichž kompetence ve zdravotnictví drží národní státy, Brusel sám nemá žádné „svoje“ doktory nebo respirátory, které by mohl někam poslat, a silná chvíle Unie jako celku přijde, až se začne řešit ekonomická pomoc.

To se stalo minulý týden, kdy německá kancléřka a francouzský prezident představili plán na vznik záchranného fondu (podrobně na str. 30), z něhož mají jít peníze na pomoc nejpostiženějším zemím. Česko sice (naštěstí) do této skupiny nepatří, celý projekt by ale mělo sledovat s největším zájmem. Řeči o rozpadu EU, který by nám přinesl stěží odhadnutelné ekonomické ztráty, společenské otřesy a dramatický propad životní úrovně, se převracejí v reálnou šanci na záchranu a oživení společného evropského trhu, na jehož hladkém fungování je zdejší prosperita bytostně závislá.

↓ INZERCE

Přesto v reakci na záchranný plán vidíme překvapivou věc – českou nespokojenost, dokonce odmítání. Premiér Andrej Babiš začal mluvit o zmíněném fondu jako „nefér“ projektu a „trestu pro úspěšné země“. Ministryně financí Alena Schillerová vysvětlila v Hospodářských novinách svůj odmítavý postoj k francouzsko…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc