Nic netrvá, všechno tančí

Kareta obrovská je hojně rozšířená mořská želva, která o této planetě musí něco vědět. Vyskytuje se na ní od dob dinosaurů, což je nějakých třeba 100 milionů let. Je to vlastně nadmíru konzervativní živočich, věky se kolem ní valí, druhy vymírají nebo vznikají, ona si ale pod svým krunýřem hledí svého. To v jejím případě znamená, že každým rokem vyrazí z „pastvin“ někde v mělkých vodách kontinentů do „porodnice“, tedy na osvědčenou a často vzdálenou pláž. Velmi romanticky, za hluboké noci, tam pak naklade vejce, z nichž se o něco později vylíhne další želví generace.

Brazilské populace karet takto každoročně vyrážejí od pobřeží Brazílie směrem na západ. Vědci nepřestávají být fascinováni, jak starobylá zvířata vlastně udržují směr, v úvahu padá například schopnost vnímat zemské magnetické pole, údiv je v každém případě namístě. Želvy totiž plují oceánem více než měsíc, až nakonec s naprostou přesností dorazí na konkrétní pláž na titěrném ostrově Ascension, vzdáleném od výchozího bodu zhruba 2500 kilometrů.

Pravidelné opakování stále stejné pouti je podle všeho zárukou želvího úspěchu, konzervativní sázka na jistotu má nicméně i své odvrácené stránky. Brazilským karetám se jejich pravidelný rituál za ta léta pořádně protáhl.

Atlantský oceán, který se ve své jižní části otevřel zhruba před 140 miliony let, se totiž neustále rozestupuje. Jeho dno protíná v hlubině někde přibližně uprostřed mezi kontinenty hluboká jizva, z níž neustále vystupuje na povrch jinak v nitru…