Soběstačnost za všechny peníze

Koronavirus nás bude možná ekonomicky mrzet víc, než se zdálo. Pod rouškou epidemie byl učiněn další – byť ještě ne zcela závazný – krok k nákladnému projektu nového jaderného bloku v Dukovanech. Vláda slíbila záruku pro případ, že by elektrárna po dokončení vyráběla proud moc draze. Zároveň ve stejný den ministři osekali podporu pro obnovitelné zdroje, což je hned dvojí šlápnutí vedle.

Pokud nová jaderná elektrárna někdy vznikne, bude záruku potřebovat. Proto ji také vláda plánuje. Tím ale odsoudí dvě až tři generace daňových poplatníků k mnohaletým, zřejmě zbytečným výdajům. Zároveň vrátí zemi zpět do minulého století, kdy těžkotonážní, centrálně plánovaná energetika vládla světu. Hrozbou je i Rusko coby favorit soutěže.

Finálnímu rozhodnutí bude ještě předcházet vyjednávání s Evropskou komisí o tom, zda subvence moc nekřiví trh. Křiví, ale energetika je v EU národní věcí, čili spoléhat na Brusel moc nelze. Naštěstí příprava celé akce ještě potrvá, podpis smluv s dodavatelem má přijít na řadu až v roce 2024. Je tedy ještě čas, aby politici dostali rozum.

Postoj Andreje Babiše k jádru šlo léta interpretovat jako taktické manévrování, kdy ví, že projekt ekonomicky nevychází, ale předstírá činnost a kupuje si čas před prezidentem, jehož okolí zřejmě vidí ve stamiliardové zakázce příležitost k výdělku. Chlácholit se Babišovou mazaností už však přestává dávat smysl. Jeho novou mantrou je soběstačnost a image vůdce, který vše zařídí, ať to stojí, co to stojí.