Bezpečnostní rizika rostou a škrty na obranu jsou neprozíravé

Vlády zemí Aliance by měly navzdory očekávaným ekonomickým dopadům pandemie dodržet své sliby a přidat peníze na obranu. Tato slova pronesl minulý týden šéf NATO Jens Stoltenberg. „Žijeme v nejistém světě. Propuknutí nákazy koronavirem ukazuje, že budeme čelit mnoha velkým bezpečnostním výzvám, příliš velkým, aby se jim mohl postavit jen jeden národ nebo organizace,“ dodal Stoltenberg. Bezpečnostní rizika nijak neupřesnil a zdá se, že Česko jeho varovnou výzvu nevzalo příliš vážně: rezort ministerstva obrany začal jako první uvolňovat peníze ze svého rozpočtu na ekonomický boj s následky pandemie a hlavní představitelé vládní koalice Andrej Babiš a Jan Hamáček hledají peníze na záchranu ekonomiky ve velkých škrtech v armádních investicích.

Investovat do obrany se vyplatí

Pět dnů před tuzemským vyhlášením nouzového stavu nazval na pravidelném výročním Velitelském shromáždění Ministerstva obrany ČR náčelník generálního štábu Aleš Opata českou armádu „ruinou, která není schopna plnit obranné úkoly“ a která potřebuje rozsáhlou modernizaci. „Já bych slovo ruina nepoužil, ale armáda byla roky podfinancována,“ komentoval to později ministr obrany Lubomír Metnar a zároveň upozornil, že se trend začal otáčet. V průběhu posledních tří let se zvýšil rozpočet ministerstva obrany z 55 na 75 miliard korun. Jen loni ministerstvo podepsalo smlouvy na nákup zbraní za 43 miliard korun a další desetimiliardové položky měly následovat letos. Plán, schválený původně vládou Bohuslava…