Lidé, šijte!

Jeden z těch nejpovedenějších tweetů minulého týdne přinesl hezkou poklonu všem rodičům, od nichž se teď doma očekává, cituji:

Svatá pravda, jen s výhradou, že výčet je neúplný. Ještě je třeba vytáhnout šicí stroj, tkaloun a prostěradlo a vyrobit pár kusů - víte čeho…

Ještě tedy naposledy k rouškám, symbolu dnešní doby: Absolutní respekt všem, kdo se zapojili. Protože jak mě poučila jedna z nejpilnějších švadlen uplynulých dnů, nic nedávalo před týdnem větší smysl než prostě sednout, za půl hodiny projet pár návodů na internetu a za další půlhodinu ušít roušku aspoň pro sebe a rodinu.

Premiér Babiš si prý nevšiml, že někdo doma šije. Nejspíš to tak nemyslel, vždyť o dva dny dříve nechala jeho vláda kvůli domácímu šití otevřít galanterie. Ale to už je jedno – z roušky je nejen symbol národní pospolitosti, ale také ostuda, kterou vládě nikdo neodpáře. Přitom stačilo málo. Nehrát si na ředitele planety a normálně přiznat, že ušít doma roušku je pro většinu lidí jen o málo těžší než vyměnit žárovku. Takže to zvládne skoro každý. A protože to pomůže, skoro každý by to měl udělat.

Teoreticky mohlo vládě takové přiznání přihrát pár bodů. Když už se z roušky stalo politikum, stačilo říct: „Lidi, jsme v tom všichni spolu, tohle zvládnete, stejně jste víc doma, tak aspoň odlehčíte zásobování zdravotníků v první linii. Šijte!“…