Pedofil, nebo predátor?
Co ví věda o sexuálních poruchách, které děsí rodiče a plní česká kina
Dokument V síti, zachycující zneužívání nezletilých dívek dospělými muži skrze internet, už během prvních dnů láme v kinech rekordy návštěvnosti a evidentně poukázal na palčivý společenský problém. Jeho tvůrci důsledně používají termín sexuální predátor, a nikoli pedofil a odborníci dodávají, že mezi muži, kteří zneužívají děti on-line, je lidí s diagnózou pedofilie jen něco mezi pěti a deseti procenty. To je pozoruhodně nízké číslo. Jaké jiné motivy vedou dospělé muže ke zneužívání dvanáctiletých dívek a co vlastně o sexuální přitažlivosti vůči dětem víme?
Příliš mnoho péče
Diagnóza pedofilie se počítá mezi psychiatrické poruchy. Většina odborníků se dnes kloní k názoru, že má biologický základ, že je částečně předurčena geneticky a dále ji formuje abnormální vývoj mozku plodu během těhotenství – víc než třeba psychická traumata v dětství nebo jiné vlivy prostředí.
Pedofilie se projeví zpravidla během dospívání, kdy postižený jedinec začne cítit přitažlivost nejprve vůči vrstevníkům, ale zatímco on sám postupně stárne, věk objektů jeho vzrušení se nemění či jej zajímají děti stále mladší.
V posledních letech výzkumů pedofilie přibylo a přinesly pár zajímavých zjištění. Vědci z univerzity v německém Kielu předloni během sledování procesů v mozku pedofilů na funkční magnetické rezonanci zachytili mimořádně silnou reakci na promítaná videa roztomilých zvířecích mláďat. Mozek se aktivoval v oblastech spojených s rodičovskou péčí. Vědci tak spekulují,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu