Maják ve Vatikánu

Jen o jedné události z minulého týdne můžeme s jistotou říct, že je historická, že se objeví v encyklopediích budoucnosti. Jedná se o cestu papeže Františka do Spojených arabských emirátů, vůbec první návštěvu hlavy katolické církve na Arabském poloostrově, kde v 7. století vznikl islám.

V Emirátech žije skoro milion křesťanů, vesměs pracovních migrantů z Asie, a papež pro více než 150 tisíc z nich na stadionu vedl bohoslužbu. Hostující stát se prezentoval jako tolerantní země, kde křesťané, ale také buddhisté nebo hinduisté mohou praktikovat svou víru.

Papež při své veřejné kritice válek jmenoval i utrpení civilistů v Jemenu – díl odpovědnosti za něj nesou právě Emiráty a veřejná kritika válečného tažení je v zemi zakázaná. Na setkání s představiteli Muslimské rady starších, organizace podporující liberální islám a mezináboženský dialog, se papež ptal, „jak se mohou náboženství stát cestou k bratrství, a nikoli bariérami, které lidi rozdělují?“. Spolu s jednou z hlavních náboženských autorit sunnitského islámu, hlavou mešity al-Azhar v Káhiře šajchem Muhammadem Ahmadem Tájibem, podepsal dokument o lidském bratrství.

Tájib kromě jiného vyzval muslimy žijící na Západě, aby se integrovali ve svých nových domovských zemích a respektovali jejich zákony, a zopakoval, že všechna vyznání musí být…