Skládky, kam se podíváš

Největší čínská skládka odpadků s plochou sta fotbalových hřišť měla fungovat ještě celé čtvrtstoletí, zaplnila se ale již letos. Denně na ní totiž končilo čtyřikrát více smetí, než se původně plánovalo.

Tamní nakládání s odpadky přitom rozhodně neodpovídá evropským představám, které kladou důraz na recyklaci. Více než polovina komunálního odpadu končí v Číně na skládkách a většinu zbytku pohltí spalovny. Recyklace je tu popelkou a to je smutná vizitka i pro Evropu, která sem až do předloňska posílala většinu plastového odpadu, s nímž si nedokázala sama poradit.

V roce 2017 Čína dovoz cizího smetí zakázala. Evropská unie pak svůj „export“ přesměrovala do Malajsie, Thajska nebo Turecka. Asi polovinu ale neudala a část teď nedokáže dohledat – plasty zřejmě končí na evropských skládkách nebo ve spalovnách. Navíc i jmenované země brzy odmítnout sloužit jako cizí smetiště, což problém dále zhorší.

Skládky budou dražší

I proto loni Evropská unie přijala „odpadový balíček“, soubor norem, které kromě dílčích lhůt vytyčují tu finální: členské státy mají v roce 2035 recyklovat nejméně 65 procent komunálních odpadů a na skládky vozit maximálně deset procent.

Česko setrvává v jakémsi radostném opojení barevnými kontejnery v ulicích, naznačeným směrem se ale neubírá. Největším problémem jsou neustále se rozšiřující skládky. Vozíme na ně téměř polovinu komunálního odpadu, zatímco průměr v Evropě je necelá čtvrtina. Recyklujeme naopak méně (necelých 39 procent oproti 47…