Výživná britská bramboračka

Británie neodejde 31. října z EU živá, nebo mrtvá, jak slíbil nesčetněkrát její premiér Boris Johnson, který dal nakonec přednost žádosti o odklad odchodu před vlastní smrtí „v příkopě u cesty“, kterou také opakovaně vyhrožoval. Osvobozující katarze se zkrátka nekoná a nekoná a ještě jednou nekoná a trvá to všechno už více než tři roky.

Referendum o brexitu v červnu 2016 podsouvalo dojem, že lze jedním voličským gestem rázně změnit osud šedesátimilionové země. To se však ukazuje jako iluze. Dění kolem brexitu už dnes v podstatě rozumějí jenom skuteční nadšenci. Rozdíl mezi několikrát zamítnutým návrhem rozvodové smlouvy bývalé premiérky Theresy May a naopak schváleným návrhem téže smlouvy předloženým současným premiérem (a velkým odpůrcem návrhu své předchůdkyně) Borisem Johnsonem nedokážou pořádně vysvětlit ani britští poslanci, mimo jiné proto, že si stopadesátistránkový text doplněný jeho dvojnásobně dlouhým vysvětlením nestihli ještě ani přečíst. Šéf opozice Jeremy Corbyn minulý týden přistihl svého protivníka Borise Johnsona, oficiálně autora předkládané dohody, jak tvrdí poslancům věci, jež jsou v přímém rozporu s předkládaným dokumentem. „Nerozumí tomu ani on sám,“ komentoval to jízlivě labouristický předák – a vzápětí se pustil do dalšího kola svých kryptických prohlášení, z nichž opět není jasné, zda podpoří opakované referendum ani zda umožní premiérovi vyhlásit předčasné volby.

Popsaná britská bramboračka budí dojem fiaska. Sami Britové si někdy v…