Dva proti zlu

Toto pondělí proběhne rozloučení s výjimečnou osobností české kultury a společnosti Vlastou Chramostovou. Její příběh včetně rozhovoru s paní Chramostovou jsme čtenářům na stránkách Respektu nabídli nedávno (najdete je nyní na našem webu), takže není třeba připomínat známá fakta. Vlasta Chramostová ale do českého příběhu nepromlouvala jen jako herečka či jako člověk, který jako jeden z mála dokázal sebekriticky rozebrat svou ochotu pomáhat totalitnímu režimu a následně si to v tom samém režimu občanským vzdorem tvrdě odpracovat. Výjimečný byl i její partnerský vztah se Stanislavem Milotou.

Kdo je zažil pospolu, potvrdí, že debata s nimi vypadala, jako když se dostanete do rukou Buda Spencera a Terence Hilla, nevěděli jste, odkud přijde „rána“ v podobě spršky energií nabitých slov. Neustále si skákali do řeči, doplňovali se, škádlili, hádali, smáli se a to vše v neskutečném tempu. Oči vám tak skákaly z jednoho na druhého a uši se motaly dohromady.

Byl to pár, kde je jeden stvořen pro druhého. Takový ten druh vztahu, který vás uklidňuje, že celoživotní partnerství může existovat. Ostatně Stanislav Milota s Vlastou Chramostovou navázal vztah bezprostředně po tragické nehodě, kdy jí zahynulo dítě a hrozilo, že ona sama přijde o nohu. Situace se vyměnila, když Stanislav Milota kvůli nemoci ztratil zrak ve svém kameramanském oku a neměl naději, že se ještě někdy vrátí ke své milované profesi. Nicméně i tak, když jsme za nimi byli před rokem, hlídal fotografa, aby fotil z úhlu, kde bude jeho žena vypadat nejlépe.

Není tedy ani moc divu, že oba z tohoto světa odešli nedlouho po sobě. Oni prostě nemohli žít jeden bez druhého. A kromě všeho jiného jim i za tohle patří dík.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor