Brazilský Švejk se učí čínsky

U knihy Reprodukce od Bernarda Carvalha, spisovatele a novináře z Ria de Janeira, se možná český čtenář bude cítit jako ten brazilský, když čte Švejka. Haškův román je obžalobou válečné mašinerie, brazilské dobrodružství zase zachycuje neustálé reprodukování neověřených informací a absurditu své doby, kdy impérium hlouposti živí hlavně dezinformace, polopravdy v médiích i na sociálních sítích, stejně jako neschopnost navázat smysluplný dialog. Reprodukce není tak rozsáhlá jako Švejk, ale je stejně vtipná, chytrá – a alarmující.

Bezejmenný student čínštiny míří na kurz do Šanghaje. Jeho učitelka totiž zmizela, ale pak ji uviděl právě na letišti a oslovil ji; což neměl dělat. Policie měla echo, že žena převáží drogy, a hrdina je zatčen.  Autor často staví na hlasech svých postav a platí to i zde: knihu už tady opouští tradiční vypravěč a nastává jakási vtipná variace na Kafkův Proces, kdy studenta a nadšeného čtenáře dezinformačních médií vyslýchá zabedněný velitel protiteroristické jednotky, který naopak nesleduje nic. Z dialogu je navíc čtenáři předkládána jen jedna strana: student tu vypráví svůj příběh zkrachovalého ekonoma a rozvedeného frustrovaného muže, který bloguje, je na Facebooku – zkrátka „má názory“. A podobně jako Švejk chrlí konspirační historky a neustále odbíhá od tématu.

Umlká, když policista odejde, a za zástěnou slyší další hluchý dialog – tentokrát odpovědi policistky, která vypráví absurdní historky…