Vášeň v zaprášeném hangáru

Psaní knih nebylo nikdy kdovíjak lukrativní povolání. Přesto si evropští spisovatelé rádi představovali, že aspoň v Americe, na tom ohromném anglosaském trhu, stačí napsat jeden průměrný bestseller a jsi za vodou. Ovšem rozsáhlá studie amerického Spolku spisovatelů z loňského roku, v níž odpovídalo pět tisíc spisovatelů nejrůznějších žánrů, od těch nejslavnějších po publikující v nezávislých nakladatelstvích, zjistila, že už to dávno není pravda. Knih se sice prodává stále více, ale spisovatelů se uživí čím dál méně. Příjmy většiny z nich se vlastně pohybují pod hranicí chudoby.

Za úpadek spisovatelských příjmů může nenasytný moloch Amazon, taky čtenáři nejsou, co bývali, sice docela čtou, ale knihu si raději půjčí v knihovně nebo ukradnou na internetu a nakladatelé, kteří odvádějí právě Amazonu nehorázné sumy, si pak myslí, že jediný, kdo by nemusel dostat zaplaceno vůbec, je vlastně autor. Upadá i oblíbený spisovatelský melouch, tedy psaní do novin. Ty mají svých starostí dost a neposkytují zdaleka tolik místa a honorářů moudrým spisovatelským názorům, mnohé ostatně zanikly. Zkrátka živit se psaním je pro pár vyvolených a dnes už prý nejen na malých evropských trzích, ale dokonce i v Americe. Za posledních deset let spadly příjmy amerických autorů o 42 procent.

Když to nejde ani v Americe, co zbývá v Evropě možná až 95 procentům lidí od pera, kteří se svým umem neuživí? Možná právě to psaní a pocit, že když člověk píše, je tak trochu víc živý. A – poněkud paradoxně –…