Anketa: Chtěli byste, aby stát více podporoval vaši literární tvorbu?

Samozřejmě že bych chtěl, aby stát více podporoval literární tvorbu. Pokud příjmy spisovatelů v Americe spadly na hranici chudoby, je třeba si říct, že jsou na tom stále výrazně lépe než čeští autoři. Ti se samotným psaním knih neuživí vůbec, což nedávno v jednom z rozhovorů konstatoval i Michal Viewegh, v tuzemsku dlouhá léta počítaný za výjimku potvrzující pravidlo (je několik dalších, ale u těch by tomu tak nebylo bez různých pozic v různých institucích), a to především díky samotnému prodeji knih, což také není nejlepší cesta. Pokud mají v Česku vznikat hodnotná literární díla, bez finanční podpory spisovatelů to půjde těžko. To je, jako kdybyste chtěli, aby vám zedník postavil zadarmo dům v čase, který mu zbývá při práci na HPP ve fabrice.

Aby stát podporoval moji tvorbu, bych nechtěl – chtěl bych ale, aby víc podporoval tvorbu jiných autorů. Některé knihy jsou totiž až příliš čtenářsky náročné na to, aby měly komerční úspěch. Přesto je jednou naši potomci možná budou považovat za zásadní díla. Podpořit vznik knihy ostatně stojí řádově méně než podpořit vznik filmu – přesto je její hodnota pro náš intelektuální odkaz srovnatelná. Zodpovědnost za podporu talentovaných autorů bych ovšem nekladl jen na stát. Určitě je mohou podpořit taky velká nakladatelství. Ona ty autory znají a peníze mají. Jen jim na procentech z prodejů nevyplatí tolik, jako kdyby psali kuchařky nebo ženské romány. Mimochodem, máme nejhustší síť knihoven na světě. Podpořme taky autory, ať si v nich máme co půjčovat.

Američtí autoři na hranici chudoby? Alarmující situace. Nejspíš se budou muset začít živit ještě něčím dalším, podobně jako autoři čeští. Nemyslím si, že se zrovna nám v Česku povede něco změnit. Žijeme v zemi, ve které se momentálně nedaří udělit ani státní cenu za literaturu. Spisovatelství není zaměstnání a jen tak nebude. Jestli se autoři (a také knihkupci) dočkají nějaké systematické podpory od státu, bude to jen dobře, ale všichni víme, že literatura je oborem spíše druhořadým. Možná by pro začátek stačilo, kdyby letošní knižní veletrh v Lipsku proběhl pokud možno ve vší úctě a slušnosti a nemuseli jsme se za způsob prezentace a vystupování našich literárních reprezentantů stydět.

Autor, který to s psaním myslí vážně a odmítá se nechat zaměstnat, je na hranici chudoby jako doma. Já mám štěstí, že můj pád mírní rodinná záchranná síť. Pomoci státu se nebráním. Jednou jsem ministerstvo kultury požádala o 34 tisíc korun na dokončení knihy, v rámci projektu Asociace spisovatelů Spisovatelé do knihoven jsem četla v deseti knihovnách republiky, celý květen budu psát v kuchařském domku broumovského kláštera. Nejcennější je však smět psát soustředěně doma. Proto je škoda, že o tvůrčí stipendium MK můžete žádat jen dvakrát za život. Proč? V severských zemích stát odkupuje část nákladu nebo se platí slušné příspěvky z každé půjčené knihy. U nás se za výpůjčku odvádí pouhý padesátník a všechny velké knihovny jsou z té povinnosti nesmyslně vyňaty.

Mám to nezasloužené štěstí, že se svým psaním už víc než čtvrt století slušně uživím i bez finanční podpory státu, nicméně jsem přesvědčen, že české spisovatele (a samozřejmě i spisovatelky), kteří finanční podporu potřebují a kteří si ji kvalitou svých knih zaslouží, stát rozhodně podporovat má – stejně jako podporuje například dobrá divadla či kvalitní filmovou tvorbu.

Který spisovatel by to nechtěl? Jenže píšu knihy od devadesátých let a nikdy mě nenapadlo, že by mne měly uživit. To je vyhrazeno bestsellerovým autorům, všude ve svobodném světě. Bestseller neznamená vždy kvalitu, i když se to nevylučuje. Většina dobrých spisovatelů tohle nese s noblesou a živí se jinak. Jenže napsat krásnou knihu, to potřebuje čas a klid. Velice by všem pomohlo násobně více literárních stipendií ministerstva kultury. A dále vyšší dotace knihovnám na autorská čtení. A konečně více peněz pro vydavatele na překlady do cizích jazyků. Neblahá zkušenost ovšem je, že tyto veřejné benefity si zpravidla uzme spřátelená neproniknutelná skupinka. Tomu by šlo čelit zdokonalením systému, ale to je na dlouhou debatu.