Porucha na křižovatce světů
Respekt 2/2019
V článku o původních obyvatelích Andamanských ostrovů jsem narazil na větu: „Čas od času bojovníci Džarawů podnikají výpravy mimo rezervaci a bez zjevného důvodu zabíjejí vesničany.“ Tuhle absurditu nemohu nechat bez komentáře.
Kolonizátoři ostrovů pobili mnoho jejich obyvatel, ty zbylé zatlačili do rezervací. Na jejich území si postavili vesnice, v jejich lesích těží dřevo, na jejich pláže lákají turisty. Proto mě v té větě nejvíc zarazila slova „bez zjevného důvodu“.
Ve spojení se začátkem věty „podnikají výpravy mimo rezervaci“ je nevidění důvodu ukázkou slepoty typické pro bělochy. Usídlit se v zemi jiných lidí, které silou svých argumentů – pušek a děl – přinutili se „uskromnit“, v řadě případů zcela zmizet ze zemského povrchu, je pro bělocha tak samozřejmé, že není schopen pochopit, proč jsou tak nepřátelští.
Martin Hrubeš
Dopisy
Respekt 49/2018
Rád bych vyjádřil svůj souhlas s dopisem pana Jiřího Kroutila, týkajícím se tristního stavu zdejší politické scény. Podle mého názoru vzala sociální demokracie vládním angažmá na svá bedra těžké břemeno, které ji možná stáhne ještě hlouběji. Nedokážu spolehlivě odhadnout, co by se stalo, kdyby to neudělala, ale pochybuji, že by to bylo k užitku pro nás všechny. Je mi líto, že v tom z demokratických stran zůstala sama, i když k voličům ČSSD nepatřím.
Bohužel má pravdu šéfredaktor Erik Tabery ve svém editorialu, že se dnes jedná o orientaci naší země, a není jisté, jestli se předseda ANO neodvrátí od své prozápadní orientace. Snad tomu bylo možné lépe bránit méně rigidním přístupem stran jako ODS a další.
Jaromír Kolouch
_____
Chtěla bych Respektu poděkovat za spoustu zajímavých článků v uplynulém roce!
Pro mě nejzábavnější částí časopisu většinou bývá rozhovor s nějakou osobností, skvělý byl pak článek o vděčnosti v předvánočním čísle, vymykající se svým tématem obvyklému zaměření Respektu.
Respekt mi chodí do schránky každé pondělí už rok a zatím mě ještě neomrzel, přesto mi v obsahu časopisu začíná chybět nějaká změna či novinka, která by ony týdenní dávky článků nějak zpestřila. Respekt přináší zprávy a komentáře bez obalu a většinou spíše či zcela negativní. Jen pro příklad články v prvním letošním čísle: Babišův střet zájmů, ovlivňování Českého rozhlasu, zdražení elektřiny, příliš mnoho hluku, klimatická změna, Huawei… Člověk to přečte jedním dechem a pak se může jít rovnou zastřelit :)
Líbilo by se mi, kdyby se v Respektu objevilo víc čtení na odlehčení, například rubrika pozitivních zpráv z ČR a ze světa, humorných či zajímavých prohlášení politiků, soubor zajímavých tweetů / facebookových statusů, trochu více zajímavostí o moderní architektuře nebo třeba aspoň obrázek s vtipem a křížovka. Uvítala bych také více článků se zahraniční tematikou, více porovnávání ČR se zahraničím a občas i překlad toho nejlepšího ze zahraničního tisku (nejen jednoho autora). Zajímavé by bylo zařadit i seznam nejnovějších dezinformací kolujících po sociálních sítích / internetu a obecně nějaký dezinformační „update“ (zahrnující vyvrácení těchto dezinformací s uvedením spolehlivých zdrojů).
Zkrátka doufám, že pravidelné čtenáře tenhle rok překvapíte nějakými drobnými novinkami.
Michaela Kafková
Lekce od Antonína Švehly
Respekt 2/2019
Opět velmi důležitý text o Švehlovi a jeho odkazu a opět od Erika Taberyho. Toto je důležitá vlastivědná a občanská osvěta. Děkuji.
Adam Holub
Pozor, volá Mynář
Respekt 2/2019
Klobouk dolů před novým Respektem. Radost číst celý. Mynář vs. soudci – vlastní téma, které dál rezonuje. Orbán vs. média – silná výpověď o rychlém pádu Maďarska do autoritářství. Rozhovor s Radkou Denemarkovou – inspirativní postřehy. Čtu dál. Supr.
Marek Krasík
Na stromě levnější
Respekt 2/2019
Víte, co mi říkají polští přátelé, když jim popisuju, jak se do ČR dovážejí nekvalitní polské potraviny (čokoláda, která neviděla kakao ani mléko, jablka s pesticidy atd.)? Říkají: „You love them.“ Problém není v polských zemědělcích a v potravinářích, ti jsou jen pragmatičtí a zdatní obchodníci. Problém je v nás, Češích, že to kupujeme.
Marika Pečená
Malý domek na Balatonu
Respekt 2/2019
Vynikající článek popisující obludnost Orbánova režimu. Způsob, jakým se Orbán snaží dostat pod kontrolu všechna média, je už silně za hranou norem svobodné společnosti.
Jakub Zezula
Opravy
V minulém čísle v kulturní rubrice Mix jsme ke smrti izraelského spisovatele a intelektuála Amose Oze citovali větu jeho dcery v deníku Haarec, aniž jsme uvedli její jméno. Tato významná historička a také autorka, která mimochodem napsala spolu se svým otcem oceňovanou práci Jews and Words, se jmenuje Fania Oz-Salzberger.
V tématu minulého čísla Pozor, volá Mynář jsme nesprávně napsali, že k přehlasování prezidentského veta zákona je zapotřebí třípětinové většiny všech poslanců. Ve skutečnosti (čl. 50, odst. 2 Ústavy ČR) stačí pouhá prostá většina všech poslanců.
Za uvedené chyby se čtenářům omlouváme.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].