Vypadá to jako škraloup nebo želé. Vrstva se tvoří na povrchu roztoku asi dva týdny. Pak se plát téhle zvláštní hmoty z kádě sebere a suší, čímž vznikne materiál trochu podobný kůži. Vyrábějí se z něj zatím peněženky a malé kabelky. Po dalším zdokonalení výroby a testování by se dal využít i jinde – na větší tašky, na potahy nábytku, na boty. Na začátku je přitom voda z hnědých kokosů, která by se jinak vylila. „Většinou to lidi dost překvapí, že z kokosové vody vznikne něco tak pevného. Ale funguje to,“ říká Zuzana Gombošová, která tenhle materiál vyvinula a pojmenovala ho malai. Už dva roky ho zdokonaluje a pomalu rozjíždí výrobu ve městě Chertala v indickém státě Kérala plném kokosových palem.
Ve vodě z kokosů se množí bakterie a produkují celulózu. Je to tradiční technologie, kterou se v Asii vyrábí sladké želé nata de coco. Zuzana Gombošová je designérka původem z Vinného u Michalovců a má za sebou školení v Londýně na umělecké škole Central Saint Martins v oboru Material Futures (budoucnost materiálů), kde už s bakteriemi experimentovala. Po studiu šla za prací do Indie a poznatky ze školy spojila s tradiční místní znalostí. Teď se svým kolegou Susmithem založili malou výrobu: pěstují celulózu, zpevňují ji různými rostlinnými vlákny a věří, že má budoucnost.
Příběh o kokosech a indicko-slovenském nápadu zní trochu neuvěřitelně, má přitom mnoho variant. Designéři, vědci a další kreativní mozky mají momentálně společné téma: hledají nový materiál. Vyrobitelný bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
