0:00
0:00
Kultura5. 1. 20195 minut

Nulorožec

Petr Stančík

Když Odillo Stradický ze Strdic ohlásil, že na Vánoce roku 2006 zemře, nezdálo se, že by české literatuře hrozila ukrutná ztráta. Autor publikující od raných devadesátých let střídavě poezii a prózu i pod variovaným pseudonymem vyvářel literaturu z literatury tak jako řada jiných. Lišil se jen tím, že jeho surovinami byly dekadentní póza, hermetické učení a efektní navozování dojmu hloubky. Nijak proto nepřekvapilo, že ona smrt se ukázala být jen symbolickou: imitátor Karáska ze Lvovic odešel a na obálkách dalších knih se začalo objevovat jeho občanské jméno Petr Stančík. A ten by české literatuře chyběl. To víceméně potvrzuje i jeho nová kniha Nulorožec.

Nezvladatelná touha

↓ INZERCE

Stančík-autor začal převyprávěním městské legendy o Pérákovi zasazené do působivě vykreslené atmosféry Prahy. Vypravěčské schopnosti mu dovolily zkrotit téma, nad nímž si česká próza obvykle láme zuby – ztvárnit kladného akčního hrdinu, dokonce superhrdinu. Stančík prokázal schopnost okořenit okupační realitu nápaditou hyperbolizací komiksového typu, díky níž se uvolní prostor i pro humor a ironii. Naplno tyto postupy rozehrál v detektivním románu Mlýn na mumie, v němž se přesunul do Prahy druhé poloviny 19. století.

I zde se mísí několik reálných postav či událostí s fantazmagorickou, přitom nápaditou a zábavnou směsicí plodů bujaré imaginace. I zde se psaní živí z existující literatury, především z brakových detektivek o Léonu Cliftonovi. Ale na rozdíl od knih rádoby…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc