Nikdo by se ani po letech neodvážil tvrdit, že William S. Burroughs je snadný autor – jakkoli je jeho jméno opředeno jednoduchými legendami. Stal se tím, čemu se říká kultovní postava, a pro mnohé je celebritou srovnatelnou s rockovými hvězdami. Potíž je však v tom, že takto se jeví jen v určité zkratce, jež bývá často příliš selektivní: vidí jen drogy a obscénnosti a nerozlišuje, co podstatného přinesla beat generation.
Pokud ale nahradíme kult reálnou osobou, nelze nevidět, že Burroughsova díla – jeho knihy, obrazy či filmy, na nichž spolupracoval – jsou významnou součástí umění 20. století. To potvrzuje i jeho Hebká mašinka, kterou Josef Rauvolf mistrovsky převedl do češtiny a bezezbytku splnil to, co je úkolem překladatele: naučit vlastní jazyk promlouvat jazykem originálu. Název nedávno vydané knihy odkazuje k lidskému tělu a k proměnám v jeho prožívání, v nichž se stírá hranice mezi halucinací a realitou; odkazuje však rovněž k tomu, jak se tělo vzpírá či podléhá agresivním mechanismům kontroly.
Jako mapa
Stejně tak není možné přehlížet, že tento skandální autor získal velmi široké a solidní vzdělání. Na Harvardu dokončil bakalářské studium v oboru anglický jazyk a literatura a krátce se věnoval i studiu medicíny ve Vídni. Nemluvě o všemožných znalostech, které shromáždil na svých četných cestách. V roce 1943 se pak poprvé setkal s Allenem Ginsbergem a Jackem Kerouacem. A od tohoto okamžiku se datuje jejich vzájemná spolupráce i samo označení…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu