V roce 1979 se jihočínská třicetitisícová osada Šen-čen oficiálně stala městem. Během osmdesátých let zde vláda v rámci ekonomických reforem a otevírání se světu zřídila první „speciální ekonomickou zónu“, která měla nalákat zahraniční investory i technologie. V současnosti se Šen-čen považuje za jednu z nejrychleji rostoucích průmyslových a metropolitních oblastí na světě. Podle neoficiálních odhadů dnes ve městě žije přes dvacet milionů lidí.
Šen-čen je jedním ze symbolů kapitalistického skoku, k němuž se Čína odhodlala na sklonku sedmdesátých let. Kromě milionů lidí se do regionu vlily i miliardy dolarů a v dříve rybářské a provinční oblasti zastíněné sousedstvím Hongkongu vyrostly desítky obřích továren, nových čtvrtí a sociálních problémů. Prudký rozvoj šel ruku v ruce s korupcí, podvody a kriminalitou na všech úrovních společenské hierarchie.


Román v současnosti možná nejpřekládanější čínské spisovatelky Šeng Kche-i Holky ze severu vypráví příběh vrstvy úplně nejspodnější. Zatímco speciální ekonomické zóny v osmdesátých a devadesátých letech zrychlily na turbokapitalistické tempo, čínské periferie zůstávaly a mnohdy ještě kulturně i hospodářsky zůstávají ve stavu z doby kulturní revoluce. Mnoho vesničanů proto zkouší najít štěstí v průmyslových centrech: velká města a zóny jako Šen-čen je už dekády polykají a zneužívají po tisících.
Oliver Twist pro nové tisíciletí
Obzvláště krutě tato realita doléhá ženy. Vesničanky, které pro potvrzení o…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu