Žalobci v ohrožení

Státní zástupci z Olomouce paralyzovali chod Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jejich šéf Ivo Ištvan se zásahem na ÚOHS pokusil o svoji rehabilitaci za případ Jany Nečasové, který se stal „šílenou ostudou“, protože se mu „bohužel nepodařilo odhalit žádnou mafiánskou chobotnici, ale jen nezdaněné kabelky“. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je neviditelný a vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová nezaznamenala od případu Davida Ratha žádný úspěch. Těmito slovy se prezident Miloš Zeman na začátku jara ve svém pravidelném rozhovoru na TV Barrandov pustil do kritiky práce žalobců. „Je nepřípustné, aby hlava státu bez znalosti konkrétní kauzy v čase přípravného řízení předjímala výsledek a věc hodnotila jako selhání státního zastupitelství. Takové ničím nepodložené výroky podrývají důvěru veřejnosti ve výkon spravedlnosti,“ zareagovala na jeho slova Unie státních zástupců ČR. Rozhořčení a údiv nad zásahem do nezávislosti důležité instituce se zdají být namístě, méně jasné už je, proč se ho prezident tak okatě dopustil.

Schůzka s Rafajem

Prezident má samozřejmě právo mluvit k veřejným záležitostem, neměl by přitom ale používat nepravdivé nebo nepodložené argumenty. Což přesně Miloš Zeman udělal. Případ Nečasová nejsou jen kabelky, šéf žalobců Pavel Zeman se pravidelně veřejně vyjadřuje a je velmi aktivní a taky se nedá říct, že by Vrchní státní zastupitelství v Praze bylo od doby Davida Ratha bez úspěchu.

Jaký cíl tedy svými, kulantně řečeno, lživými slovy…