V Číně se políbilo nejhorší z komunismu a nejhorší z kapitalismu, což funguje hospodářsky, ale vůbec se neřeší, co to dělá s člověkem, zapomnělo se na solidaritu a humanismus. Žiju v době, kdy se něco podstatného láme. Jak pojmenovat to, co se děje v Číně a co celý svět nepřiznaně obdivuje? Kniha je sice psána z perspektivy mých zážitků při pobytech v Číně, ale je hlavně o nás samých. Osudy Evropanů, které sleduji v Číně, jsou také osudy Evropy. Měla jsem pocit, že nepíšu román, ale stavím katedrálu. Ptala jsem se, o jaký druh manipulací se jedná a jakým (staro)novým ďáblem je člověk pokoušen.
Takto rozhodné věty užívala Radka Denemarková v rozhovorech o svém novém olbřímím díle Hodiny z olova, za něž byla nominována na Magnesii Literu. Svébytný cestopis duše Evropy a duše části Asie – jak je charakterizovala – tvořila šest let a vše je v něm vskutku tak, jak popisuje. Otázkou zůstává, jak tím čtenáři zprostředkovala problémy, jež považuje za zásadní.
Postavy beze jmen
Česko a Čínu podle spisovatelky spojuje víc než přátelství – a skrze tuto podobnost se ptá, jak daleko je člověk schopen zajít, aby naplnil nekonečné touhy po komfortu. Hodiny z olova se rozprostírají od Pekingu po Prahu a děj se odehrává zejména v elitních kruzích diplomatických recepcí, barů pro expaty a apartmánů s mramorovými podlahami. Z Česka do Číny přijíždějí ti, jež sice nezralá, ale stále demokracie blokuje v tažení za bezskrupulózním úspěchem. Tito dravci se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
