Něco se musí stát

Někdy je lepší nemluvit. A pokud ano, tak rozhodně ne do kamery. Své o tom ví devatenáctiletá, dnes již bývalá Britka Shamima Begum: letos v únoru si svým televizním vystoupením skutečně příliš nepomohla. „Můžete popsat, jaké to bylo, žít pod vládou Islámského státu?“ zeptal se jí reportér britské televizní stanice Sky News. „Ze začátku to bylo pěkné, přesně jako to ukazovali na videu, ve stylu ,přijďte, založíme spolu rodinu‘,“ odpověděla v černém nikábu zahalená žena a čerstvá matka třetího dítěte. „Později to ale začalo být těžší, ztratili jsme (hlavní město chalífátu) Rakku a museli jsme se pořád někam přesouvat.“

Reportér zjevně nemůže úplně uvěřit svým uším. „Ale věděla jste přece, co Islámský stát dělá, když jste do Sýrie odcházela. Stínali lidem hlavy. Byly tam popravy.“ Dívka se netváří překvapeně. „Ano, věděla jsem o tom a přišlo mi to O. K. Rozumíte, začala jsem být nábožensky založená a chápala jsem, že z islámského hlediska se to může. Takže mi to přišlo O. K.“ „Vůbec jste o tom nepochybovala?“ ujišťuje se ještě reportér. „Ne, vůbec,“ odpovídá mladá žena.

Shamima Begum odešla do Sýrie spolu se dvěma spolužačkami ze střední školy, když jí bylo patnáct. Byla jednou ze tří dívek ze snímků, které v roce 2015 obletěly svět. Na záběrech pořízených bezpečnostními kamerami na letišti Gatwick v Londýně jsou vidět moderně oděné mladé dívky procházející zvesela bezpečnostními rámy. Dnes je jedna z kamarádek po smrti a druhá dlouhodobě nezvěstná. Shamima se deset dní…