Učte se od populistů

Andrej Babiš nikdy neodstoupí a v případě odvolání by ho prezident podržel. To ale nebylo zapotřebí, protože na shození vlády se stejně nenašly v parlamentu hlasy. ČSSD, která mohla situaci zvrátit, se nechala slyšet, že to vlastně nemá cenu, neboť prezident by stejně Babiše jmenoval znovu. Jediné řešení prý je, že premiér odstoupí sám. A ten, jak bylo řečeno, nikdy neodstoupí. Jsme tudíž v začarovaném kruhu, jeho aktéři navíc jednají s podporou veřejného mínění – podle posledního průzkumu si těsná většina Čechů tak či onak pád vlády nepřeje.

Čeští nepopulističtí politici nejsou v podobné šlamastice sami. Ve Spojených státech si jen třetina Američanů myslí, že by měla vláda Donalda Trumpa skončit impeachmentem. Odpor k odvolání prezidenta je tak hmatatelný, že Trump provokativně nedávné kongresové volby prohlásil za referendum o sobě samém. Nedá se říct, že by v něm zcela propadl. Demokraté, kteří ještě na jaře o jeho odvolání mluvili jeden přes druhého, se dnes tváří, že na to už zapomněli. Někteří z těch, kdo si v předvolební kampani vzpomněli, prohráli.

Bez přívlastků

Není jisté, jak moc lidé své populisty milují, situace však naznačuje, že si nepřejí návrat před jejich éru. Je marné si představovat, že celé to populistické hemžení, jež zasáhlo Západ (ale třeba také Brazílii nebo Indii), může skončit pádem silných vůdců. Na silných osobnostech voličům záleží, takže ostuda, do níž se propadají tvrdí brexitáři za kanálem La Manche, patrně dost souvisí s tím,…