Jak zlevnit byty

Divoce zarostlý areál pod pražským kopcem Smetanka zatím nevypadá jako nejlepší adresa. Život končí na parkovišti u prodejny Lidl a čtyř sousedních věžáků – dál směrem z centra už leží jen opuštěné údolí, zakončené kdesi v dáli fotbalovým hřištěm a železniční tratí. Podél duní auta, kamiony a autobusy do strmého kopce směrem na Kolín. K odbočce do zapomenutého území plného keřů a neposečené trávy nic neláká. Atmosféra v půli listopadu plně odpovídá místnímu názvu Hrdlořezy.

S trochou fantazie si ale lze toto území představit i jinak. Kolem Smetanky teče potok, podél vede cyklostezka, na kopci roste les. K nejbližšímu metru se dá na kole dojet během deseti minut, cesta vede zčásti přírodou a starou vesnickou zástavbou. Z dolíku v odstrčené části města by po vyčištění a odstínění od rušné výpadovky mohla časem vzniknout atraktivní rezidenční lokalita. Takhle nějak zdejší budoucnost vidí i Adam Zábranský, nově zvolený pražský radní a jeden z lidí, který má po nástupu nové koalice bytovou politiku na starosti. Údolí v Hrdlořezích vybírá jako první zastávku pro exkurzi po místech, kde začít s řešením dnešní bytové krize, z níž se během pár let stalo téma číslo jedna pro většinu velkých měst.

Hned první zastávka však ukazuje, že nepůjde o nic jednoduchého.

Praha vede

Čím dál dražší bydlení je problém, který minul málokoho, hlavně v Praze. Nová čísla jen ve větší míře opakují to, co už je známé, takže jen pro připomenutí: Průměrná cena v novostavbách přeskočila v hlavním městě 100 tisíc korun za metr, což u bytu považovaného za průměrný znamená dříve nemyslitelných sedm milionů korun. V centru hlavního města lze najít konkrétní případy, kdy se za tuto cenu letos prodávaly i byty v panelácích.

V žebříčku firmy Deloitte, která měřila po Evropě dostupnost bydlení, vyšla Praha letos nejhůř v Evropě – na standardní nový byt se tu vydělává více než neuvěřitelných 11 let. O moc lépe na tom není podle autorů žebříčku ani nájemní bydlení. Když srovnali aktuální nabídku na realitních serverech, došli k tomu, že pronájem v Praze vyjde v průměru na 13 eur za metr. Za posledních pět let toto číslo vyskočilo skoro o polovinu a je vyšší než v řadě bohatých měst jako třeba ve Frankfurtu nebo v Miláně.

Vzhůru jdou ceny i v jiných koutech republiky. Praha je však speciální případ. Do roku 2050 vtáhne podle demografů další půlmilion lidí a to, jak si s tím poradí, ovlivní i chod celé země – aspoň podle globálně odzkoušeného pravidla, kdy kvalita života v centrálních aglomeracích funguje jako jedno z kritérií pro úspěšnost celého regionu.

Nynější zdražování bytů má kromě přísunu nových obyvatel i řadu dalších důvodů. Ekonomika již pátým rokem kvete, nezaměstnanost je minimální a tyto cykly se nejvíc projevují právě v centrech. Kromě těch, kdo se do Prahy stěhují nebo hledají lepší standard, poptávku šponuje také druhá skupina kupců, kteří nemovitosti berou jako dobrou formu uložení peněz. Velkou část z nich tvoří cizinci, již podle dat z katastru nemovitostí stojí zhruba za každou dvanáctou transakcí. Díky Airbnb lze atraktivní byty snadno vytěžit způsobem, který ještě před pár lety nebyl možný. Letos se navíc poptávka ještě zvedla ve snaze stihnout vyřídit koupi před říjnovým zpřísněním podmínek pro hypotéky.

Kombinace všech těchto faktorů zvedá poptávku do rekordní výše – ovšem paradoxně v době, kdy zároveň prudce klesá nabídka. Developeři z tohoto stavu viní zdlouhavé schvalovací procedury a benevolentní předpisy, díky nimž starousedlíci mohou výstavbu svými námitkami účinně blokovat. V druhém gardu si stavebníci stěžují na alibismus úřadů, jež nestíhají všechny stížnosti a odvolání v zákonných lhůtách vyřídit. Částečně možná proto, že se závažných a konfliktních rozhodnutí bojí. Odpůrci staveb mají svůj pohled. Developeři podle nich sledují jen rychlý výdělek, chybí jim nápady a nehledí na to, aby přísun nových obyvatel vyvážili tím, že lokalitu nějak pozvednou. Tlak místních se projevil i v prioritách minulé politické reprezentace, která poptávku voličů vyslyšela a výstavbu nijak zvlášť nepodporovala.

Výsledkem je stav, kdy v nabídce developerů je momentálně jen 1050 nových bytů, nejméně za šest let. A data naznačují, že na obzoru není žádná změna. Spíš naopak, protože nově vydaných stavebních povolení bylo loni v Praze nejméně od roku 2000.

Stavět je radost

Hlavní klíč k řešení bytové krize se tedy jeví jasně – víc stavět. I proto radní Zábranský vyráží týden po uvedení do funkce do Hrdlořez na inspekci. „Jde o jedno z mála míst, které zůstalo v majetku města a kde se stavět dá,“ popisuje mladý politik důvody, proč k zarostlému údolí mezi Lidlem, hřištěm a výpadovkou upíná část svých nadějí.

V územním plánu se tu s bytovou výstavbou počítá, což je vzhledem ke schvalovacím procedurám dobrá zpráva. Výhledově by tu mohlo vyrůst 100 bytů. V krátké jednostránkové tabulce, kterou si Zábranský do terénu přináší, je však u tohoto projektu jako datum zahájení výstavby až rok 2022. Jde o názornou ilustraci problému, který se nyní jeví jako hlavní špunt pro řešení bytové krize, tedy že příprava projektů zabere příliš dlouhou dobu – a to i v případě, kdy pozemky kontroluje město.