0:00
0:00
Společnost8. 9. 20184 minuty

(Ne)štěstí v loterii

Proč jsou výherci milionů nakonec smutnější, než bychom čekali

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Určitě vás někdy napadlo, že všechny problémy by se daly vyřešit jednoduše: koupit si stírací los nebo vsadit sportku a – vyhrát. Pak by šlo vše hladce. Splatit půjčky, pořídit si nějaké slušnější bydlení v Tichomoří, zajistit děti a užívat si spokojený život rentiéra.

Obecně známá nevýhoda tohoto plánu se skrývá v tom, že drtivá většina pozemšťanů v loterii nikdy nevyhraje. Dnes pro vás máme ovšem ještě jednu špatnou zprávu – nadšení těch, kdo vyhrají, obvykle nevydrží zdaleka tak dlouho, jak si ve svých snech představovali.

↓ INZERCE

Hédonická adaptace

Svědčí o tom pár známých příkladů nešťastníků, kterým tiket s taženými čísly nakonec zničil život, jako byl například hojně medializovaný Američan Jack Whittaker. V roce 2002 vyhrál v zámořské obdobě naší sportky jackpot ve výši 315 milionů dolarů a o pět let později byl po sérii karambolů v podstatě švorc.

Názor o relativnosti loterijního štěstí získal poprvé solidnější vědecký základ v roce 1978, kdy trojice amerických akademiků publikovala výzkum, jenž je dnes považován za psychologickou klasiku. Vědci měřili pociťované štěstí u dvou skupin obyvatel – výherců v loterii ve státě Illinois a lidí, kteří celkově ochrnuli při nehodách. A zjistili, že boháči jsou sice o něco spokojenější než kvadruplegici, ale rozdíl zdaleka není tak dramatický.

Může za to princip, kterému se říká hédonická adaptace. Extrémní pozitivní i negativní emoce vždy po čase odezní a člověk se vrací ke svému starému já. Výherce pak může běžné…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc