Lekce Chemnitz

Příběh, který se poslední dva týdny odehrává šedesát kilometrů od českých hranic, je z každodenního zpravodajství dobře znám. V Chemnitzu o víkendové noci před čtrnácti dny Iráčan a Syřan, kteří přišli do Německa žádat o azyl, nožem zavraždili mladého Němce. Následující večery pak pochodovali městem fotbaloví chuligáni, bývalí a současní neonacisté doplnění slušným počtem běžných občanů a volali: „Naše město, naše pravidla“, „My jsme lid“, někteří hajlovali. Lidé s viditelně neněmeckými kořeny raději nevycházeli do ulic. Proti těmto demonstracím pořádala protidemonstrace mládež a nejrůznější antifašistické spolky pochodující ulicemi s heslem: „Nás je víc.“ Dramatické dva týdny odhalily několik nepříjemných stránek současného Německa.

Alternativa pro extremisty

Skoro každý den je v Německu spáchána vražda, obvykle ale nenásledují demonstrace, které by vinu za zločin z konkrétního pachatele kolektivně přenášely na všechny příslušníky jeho sociální skupiny či národního původu. Nedělo se to ani v naprosté většině mediálně sledovaných vražd spáchaných žadateli o azyl. V Chemnitzu se to však stalo a není to náhoda.

V Sasku se po sjednocení Německa sice podařilo opravit náměstí a silnice, ale emocionálně a politickými hodnotami je to od německého mainstreamu pořád vzdálená země. Jinak nelze tamní tak rozšířené naštvání na elity, nenávist vůči kancléřce a fakt, že pětadvacet procent Sasů by volilo krajně pravicovou, protievropskou Alternativu pro Německo (AfD),…