Louvain-la-Neuve je skoro neevropsky vyhlížející městečko. Je postavené v posledních padesáti letech úplně od základů na zelené louce a vypadá trochu jako lyžařské středisko a trochu jako americký kampus. Chybí pro Evropu typický nesymetrický půdorys ulic: vše tu bylo narýsováno – i podivně okrouhlé jezero je umělé. Během semestru město žije nespočtem večírků ve stroze zařízených studentských klubech, v podstatě betonových sklepích s pípou. Dominantou i důvodem vzniku Louvain-la-Neuve je Katolická univerzita.
Možná nejmladší evropské město je plodem revolučního osmašedesátého roku. V Belgii proběhl spíše jako ozvěna rozsáhlejších a dramatičtějších pařížských studentských bouří z května 1968 a neklid, který to léto otřásal západní Evropou, zafungoval jako katalyzátor pro místní společenská pnutí.
Ve druhé polovině šedesátých let se začalo projevovat napětí mezi nizozemsky hovořícími Vlámy a frankofonními Valony. Ti druzí byli vlastně zemskou buržoazií – prestižní posty byly frankofonní, občanské i církevní autority mluvily především francouzsky, včetně královské rodiny. Valonské regiony bývaly ty zámožnější, sídlil zde těžký průmysl, zatímco Flandry měly spíše zemědělský ráz. V šedesátých letech jde ale ocelářství prudce ke dnu, naopak ve Flandrech se rozvíjí strojírenství. Flandry tedy nabývají na sebevědomí.
Zároveň mohutní studentská populace: dospívá silná generace dětí narozená těsně po válce a zavedení stipendií umožňuje jejich hromadný vstup na univerzity. Tou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
