Reformy, nebo popularita

Jak souvisí klíčová vládní agenda, tedy prosazování reforem, a český postoj k migrační krizi? Možná velmi podstatně. Naznačuje to výroční zpráva klubu nejvyspělejších zemí známého pod zkratkou OECD. V té dorazilo minulý týden do Česka doporučení, jaké změny je dobré provést, aby se Česko udrželo na dráze úspěšné ekonomiky se stoupající životní úrovní. Charakter návrhů ovšem ukazuje, že k jejich prosazení bude potřeba politická odvaha a schopnost odolávat populistickému vábení. Tedy přesně to, co vláda v čele s Andrejem Babišem postrádá při řešení potíží spojených s ilegální migrací.

Pozor na penze

Zprávy OECD jsou tak trochu darem z nebes. Dostáváme v nich neideologická doporučení, která projasňují zdejší debatu o reformách zatíženou stranickými zájmy a předsudky.

Asi nejlépe to ukazuje penzijní reforma. S tou se české vlády potýkají minimálně patnáct let. Už dvě expertní komise doporučily zřízení povinného soukromého připojištění a postupné zvyšování věku odchodu do důchodu. Návrhy ale zkrachovaly na odporu levice, k níž se v minulém volebním období přidalo Babišovo ANO. Přitom padaly chatrné argumenty nebo spíš tvrzení, že Česko žádnou penzijní reformu nepotřebuje, protože má penzijní systém pevně navázaný na státní rozpočet, tedy nejspolehlivější zdroj peněz.

Taková je však jen polovina pravdy. Česko čelí stárnutí populace a pádu důchodového účtu do výrazného minusu. Navázání na státní rozpočet přitom znamená, že Česko bude penzijní náklady pokrývat na…